V pátek 24. června ruská Státní duma schválila konečný návrh několika protiteroristických zákonů, které předložila poslankyně Irina Jarovaja. Ačkoliv zákonodárci odstranili mnoho z nejhorších změn legislativy aspoň na poslední chvíli (které by umožnily třeba odebrat ruské občanství odsouzených a jejich právo cestovat do zahraničí), zákon stále reviduje desítky platných zákonů o cestování, což by mohlo mít vážné důsledky pro lidi žijící v Rusku. Teď ještě zbývá schválení Rady federace a podpis prezidenta Putina. Ruský server Meduza.io nabízí stručný přehled toho, co Státní duma právě schválila. Vyberme aspoň namátkou.
Trestné bude třeba takzvané „ospravedlňování terorismu v sociálních médiích“. Publikování na internetu materiálů, které údajně podněcují k terorismu, nebo s ním dokonce projeví souhlas, se bude nyní trestat i v případě jednotlivců stejně tak, jako je tomu už teď v případě médií. Maximální trest za veřejné podněcování nebo ospravedlňování terorismu je sedm let ve vězení.
Změny se týkají i přístupu policie k záznamům o telefonních hovorech a SMS. Tato část návrhu prošla prakticky beze změn. Nyní firmy jako MegaFon, Beeline a MTS budou muset uchovávat záznamy o všech hovorech a textových zprávách vyměňovaných mezi zákazníky po dobu šesti měsíců. A po dobu tří let budou společnosti muset udržovat metadata o všech hovorech a textových zprávách (informaci o tom, kdy k nim došlo i mezi kým, nikoli skutečný obsah zpráv). Stejná pravidla se budou vztahovat na „organizátory distribuce informací na internetu.“ Těch se to bude týkat na jeden rok.
Legislativa paní poslankyně také zpřísňuje předpisy ohledně ruské náboženské sféry, což znamená velmi širokou definici misijní práce. Bude to postihovat ty osoby, která nemají formální vazbu na registrované organizace nebo skupiny. A jakýkoliv druh misijní práce bude nyní omezen na speciálně vyhrazená místa. Pokuty za porušení těchto nových pravidel mohou dosáhnout výše jednoho milionu rublů.
Deset let za organizování masových nepokojů
Legislativa také znamená, že lidé odsouzení za extremismus mohou jít do vězení častěji a na delší dobu. Ti, kteří neskončí za mřížemi, zaplatí více peněz na pokutách. Lidem odsouzeným v současné době za financování extremistických činností (článek 282,3 ruského trestního zákoníku) nyní hrozí až tři roky ve vězení (ne vždy jsou ovšem uvězněni). V rámci reforem maximální trest stoupne na osm let a minimum odnětí svobody na tři roky.
Zavádí se také nový článek, bude trestat organizování masových nepokojů. Maximální trest za porušení tohoto zákona je deset let a minimální trest vězení je pět let.
Změny také znamenají značné rozšíření trestní odpovědnosti mladistvých nad čtrnáct let. V současné době mohou být lidé z této věkové skupiny stíháni za 22 různých provinění, teď se počet zvýší na 32. Bude možné stíhat čtrnáctileté za mezinárodní terorismus, za členství v teroristických komunitách, teroristických organizacích a v ilegálních ozbrojených skupinách, za účast v teroristických výcvikových táborech a účast na masových nepokojích a útok na život státního úředníka. Čtrnáctiletí mohou být stíháni za nový trestný čin neoznámení trestného činu.
Legislativa bude zavazovat „provozovatele poštovních služeb“ (včetně soukromých poštovních firem) aby sledovali, není v zásilce něco nezákonného: peníze, zbraně, omamné látky, jedy, rychle se kazící zboží, a látky, které by mohly poškodit poštovní zaměstnance. Náklady spojené s prováděním těchto inspekcí spadnou na provozovatele poštovních služeb.
Na první pohled to vypadá přesně jako zákon šitý na míru islamistickým teroristům a je tak zřejmě také do značné míry míněn. Problém je v tom, že tento zákon bude možné použít proti komukoliv, protože „ospravedlňování terorismu v sociálních médiích“ se může s trochou policejní fantazie týkat třeba sympatie s povstalci proti asadovskému režimu v Sýrii, který Moskva podporuje a za terorismus a podněcování nepokojů se dá označit třeba kritika ruské vlády. A co když bude někdo kritizovat vraždění civilistů v Čečensku, za které nese odpovědnost putinovský režim? Skončí ve vězení ten, kdo se bude strkat s policistou na nějaké demonstraci, protože se to bude posuzovat jako útok na život státního činitele? a kdo asi posoudí, co je to „extremismus“?
Problém je především v tom, že by takové otázky nevznikaly, kdyby byla současná vláda v Rusku demokratická. Jenomže ona není. Strach z možnosti nějaké vzpoury proti Kremlu je cítit ve vzduchu a Putin ví, proč si zakládá novou gardu, která má dovoleno střílet do davu.
