Rusko hledá náhradu za vojáky, kteří padli, nechtějí se vrátit do války nebo nemohou kvůli zranění. Vladimir Putin zatím oficiálně všeobecnou mobilizaci nevyhlásil, ani žádný výjimečný stav jako na Ukrajině. V Rusku je ale možné si vojáky obstarat i jinak.
Mechanismus lovu nových bojovníků rozebírá článek na webu Nastojaščeje Vremja. Potenciálním uchazečům o zaměstnání jsou nabízeny krátkodobé smlouvy na webových stránkách pro hledání práce Superjob a HeadHunter a na sociálních sítích. Hledají tam řidiče, velitele družstev, protiletadlové střelce a granátníky.
Probíhá to pak takto: „Před osobní návštěvou odvodního úřadu se potenciálních vojáků ptají na jejich zdravotní stav, věk a zkušenosti s vojenskou službou, i když, jak se ukazuje, poslední jmenované nejsou tak důležité. Dříve bylo možné uzavřít smlouvu pouze s muži mladšími čtyřiceti let, ale poté, co Moskva neuspěla v bleskové válce na Ukrajině, začali poslanci Dumy jednat o zrušení věkové hranice pro první smlouvu s ruským ministerstvem obrany. Zákon byl odhlasován koncem května a téměř okamžitě podepsán Vladimirem Putinem. První smlouvu mohou nyní podepsat osoby do padesáti let věku.“
Po telefonu se o penězích nemluví. Na to dojde při pohovoru na vojenském odvodním oddělení. Bojovníci si mohou vydělat kolem tří tisíc dolarů měsíčně. Za zničení ukrajinské vojenské techniky se slibují peníze navíc.
Souběžně s ruskou armádou probíhá nábor do takzvané Vagnerovy (někdy uváděno jako Wagnerovy) skupiny. To je ruská paramilitární organizace, soukromá armáda, která se zúčastnila různých ozbrojených konfliktů v Sýrii, na východní Ukrajině nebo v Libyi. Tam se adeptům slibují ještě vyšší příjmy, platby pojištění a odrazují je od podpisu krátkodobých smluv s ministerstvem obrany.
Ruští činovníci tvrdí, že nemají s „Vagnerovci“ nic společného, ale představa jakékoli ruské soukromé armády bez souhlasu Kremlu je nemyslitelná. „I podle ruského práva je žoldáctví trestným činem. Trestní sazba je až osm let vězení. A je úplně jedno, v jakém postavení se občan účastní ruské války proti Ukrajině: ve smluvní armádě nebo v soukromé vojenské společnosti. A z hlediska mezinárodního a ukrajinského práva je to všechno zločin,“ dodává k tomu Nastojaščeje Vremja.
Pokud jde o počty vojáků, analytici se celkem shodují, že obstarat hodně bojovníků nemusí být pro Rusko problém. Jsou to ale vojáci bez dostatečného výcviku, bez moderního vybavení a bez velké motivace bojovat. Ochota jít do války není velká ani v samotných separatistických „republikách“, kde je stále obtížnější sehnat mladé muže. Mnozí se snaží uniknout před nucenými odvody, a pokud se jim to nepovede, jejich životnost v boji nebude vysoká.