Analytik Timothy Ash píše, že nikdo z plynárenského průmyslu, s kým mluvil, nevěří kremelské verzi, že toky plynu přes NS1 se snižují kvůli problémům s turbínami. Klíčová přečerpávací stanice Portovaja má šest turbín a sotva byly v provozu pouze ty dvě odstavené, o kterých se dnes mluví.
Na svém blogu Ash připomíná: „Rusko má stále možnost využívat tranzit plynu přes Ukrajinu, která má roční kapacitu něco kolem 117 miliard m3 , což stačí na pokrytí dvou třetin evropské poptávky po plynu z Ruska. V současné době se využívá pouze zlomek jeho kapacity. Stejně jako v případě NS1 Moskva omezila tranzit přes Ukrajinu – nulový tranzit přes Jamal – a malá změna přes druhou ukrajinskou trasu.“
Jde prostě o to, že se Putin snaží omezit schopnost Evropy čerpat plyn do zásobníků pro použití tuto zimu, ale snaží se vytvořit falešný dojem, že Rusko omezuje dodávky z technických důvodů a kvůli potížím se sankcemi. „Je však naprosto jasné, že Moskva omezuje dodávky z geopolitických důvodů – chce tuto zimu vyvolat evropskou plynovou krizi, aby srazila Evropu na kolena do té míry, že přeruší podporu Ukrajině a donutí Kyjev ustoupit požadavkům Moskvy.“
Plynovou krizí si chce Putin vynutit ústupky na Ukrajině, ale nemá na to moc času. „Ví, že letošní zima je pravděpodobně jeho poslední šancí tuto kartu použít, protože po tomto roce se Evropa výrazně odkloní od ruského plynu. Příští rok už tuto kartu nebude mít k dispozici, nebo bude mnohem méně účinná.“
I kdyby se průtoky NS1 vrátily na úroveň před údržbou (40 procent), Evropa nemá v zásobnících dostatek plynu, aby přečkala tuto zimu. Alternativní dodávky plynu – LNG – zatím nestačí, chybí volný LNG a terminály pro vykládku plynu. „Evropa má tedy dvě možnosti: a) masivní zvýšení cen plynu, aby se snížila poptávka (je třeba snížit poptávku zhruba o 13 procent), nebo b) příděly, pravděpodobně hlavně v průmyslu. Pravděpodobně se dočkáme kombinace obou možností, přičemž nejvíce utrpí evropský průmysl, nikoli maloobchod.“
Timothy Ash vyjmenovává země, které jsou kvůli ruskému plynu nejzranitelnější: (jižní) Německo, Rakousko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Středoevropský prostor je centrem těžkého a zpracovatelského průmyslu, a to bude znamenat problémy daleko za hranicemi této oblasti: „Budeme překvapeni, kam tato narušení spadají. Nějaký výrobek, na který spoléháme, se může vyrábět ve Velké Británii, ale stroj, který ho vyrábí, může být závislý na dílu vyrobeném v Německu nebo Maďarsku.“
Putin podle analytika na nic nebere ohled, protože Ukrajina je pro něj geopolitickou prioritou číslo jedna. „Je jí posedlý a případné finanční ztráty ze zastaveného prodeje plynu do Evropy ho nezajímají. Myslí si, že příjmy zde budou kompenzovány vyššími světovými cenami energií, které z toho vyplývají. Ale i kdyby prodej energií klesl na nulu, je mu to stejně jedno, protože prostě vidí svou příležitost jako teď, a co je nyní jasné, je to, že ve válce na Ukrajině jde o jeho místo v (ruských) dějinách. Jde o dědictví. A jakákoli ekonomická bolest Ruska, která z toho vyplývá, je podle něj cenou, kterou stojí za to zaplatit.“