Andrej Jelčaninov, zástupce šéfa Roskosmosu, podle webu Ferra.ru uvedl, že Raketová a kosmická korporace (RKK Energia) vytvoří nové „lehké“ plavidlo pro lety k plánované ruské orbitální stanici (ROS). Využije „poznatky získané při vývoji perspektivní dopravní kosmické lodi (PTK) Orjol“. Zároveň se podle něj neplánuje žádná pilotovaná mise k Měsíci.
„Nová lehká kosmická loď bude vyvíjena na principech hospodárnosti a sériové výroby, kvůli čemuž nebudou v nových výzkumných a vývojových pracích poptávány všechny systémy lunární lodi,“ vysvětlil Jelčaninov. Vzhled nové kosmické lodi bude odlišný.
Jak Jelčaninov dodal, vývoj se předtím zaměřil na pilotovanou kosmickou loď, „aniž by se myslelo na další součásti mise na Měsíc“. Kvůli tomu se cílový program rozpadl na hromadu samostatných úkolů.
Podobné oznámení se čekalo, protože už v dubnu 2022 Dmitrij Rogozin, který byl v té době šéfem Roskosmosu, prohlásil, že plány na uspořádání pilotované expedice na Měsíc ztratily na aktuálnosti. Vývoj pilotované kosmické lodi Orel probíhá v Rusku od roku 2009. První zkušební start byl plánován na prosinec 2023. Pak se ale plány změnily.
Problémy ruského kosmického programu jsou dlouhodobé. Poslední veliký objekt, dnes součást Mezinárodní kosmické stanice, byl vytvořen ještě za prezidenta Borise Jelcina. Na rozvoj chybí peníze a teď ke všemu ještě přistoupily západní sankce po anexi Krymu a ještě více po invazi na Ukrajinu. Už celé roky předtím měl kosmický průmysl personální problém. Chyběli mu lidé ochotní v něm pracovat.
Tento nedostatek kritizoval už v roce článek na ruském webu theoryandpractice.ru.
„Kosmonautika je vědecky náročný high-tech obor. Měli by v ní pracovat lidé s vyšším technickým vzděláním, znalostí jazyků, praktickými zkušenostmi a silnou motivací. Z nějakého důvodu se předpokládá, že takoví odborníci přijdou do kosmického průmyslu sami. V Sovětském svazu to tak bylo – kosmonauti a inženýři byli zasypáváni výhodami, zakázkami, placeni nad celostátním průměrem a jejich činnost byla propagována v médiích. Ale teď mi řekněte, kdo tam půjde? V devadesátých letech se kosmonautiky držely sovětské kádry, které prostě nechtěly měnit svou práci a navyklý způsob života. V „nultých letech“ tyto kádry zestárly, odešly do důchodu a někdo odešel do penze. Přitom mladých vysoce kvalifikovaných inženýrů je dnes nedostatek – takový odborník najde práci kdekoli: od počítačové firmy po energetický holding,“ stěžoval si autor.
Mladý odborník má dnes podle něj jiné motivace než jen nadšení. Chce si „dobře vydělat, koupit si dům nebo byt, založit rodinu, odpočívat v komfortních letoviscích“.
Ještě v roce 2018 agentura Interfax referovala o tom, že podle Vladimira Putina Rusko po realizaci lunárního programu zahájí misi na Mars a ruští odborníci se v rámci nového výzkumu Měsíce pokusí přistát na jeho pólech.
„Nyní tam budeme provádět bezpilotní a poté pilotované starty – pro průzkum hlubokého vesmíru a lunární program, poté průzkum Marsu. První bude velmi brzy – v roce 2019, pak se chystáme zahájit misi směrem k Marsu,“ řekl Putin ve filmu Andreje Kondrašova, který na sociálních sítích zveřejnil jeho kolega Dmitrij Kiselev. Poznamenal, že jde o nové pokračování výzkumu Měsíce, odlišné od toho sovětského. „Naši specialisté se pokusí přistát na pólech, protože je důvod se domnívat, že by tam mohla být voda. Je tam co dělat, lze odtud zahájit průzkum jiných planet, vzdáleného vesmíru,“ řekl Putin.