V rámci nového rusko-běloruského vojenského uskupení, které má podpořit snižující se stavy Putinových ozbrojenců na Ukrajině, vyslalo Rusko do Běloruska až 9000 vojáků, zhruba 170 tanků či dvě stovky obrněných vozidel dělostřelectva. Navíc Rusové varovali, že vybaví některé běloruské letouny nukleárními raketami.
Americký Institut pro studium války (ISW) minulý týden napsal, že nový útok z Běloruska na sever Ukrajiny je nepravděpodobný. Posilování ruských vojenských kapacit tu má podle něj za cíl spíše vázat v prostoru Kyjeva co největší počet ukrajinských jednotek, aby se nemohly účastnit protiofenzivy na jiných částech fronty.
To však není to nejdůležitější, co má z rusko-běloruské spolupráce vzejít. Diktátoři Putin a Lukašenko se totiž podle britských médií domluvili, že z některých válečných letounů z Běloruska udělají jadernou hrozbu.
O vojenské spolupráci obou zemí se hovoří od začátku ruské invaze na Ukrajinu, ale takto intenzivně je vidět až nyní. Nejprve se jednalo o ošetření Putinových vojáků v běloruských nemocnicích, později Lukašenkova země nabízela místa, z nichž mohla ruská vojska útočit na Ukrajinu.
V polovině října však běloruský vůdce Alexandr Lukašenko potvrdil rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk. Podle státní agentury Belta obvinil Severoatlantickou alianci, že zvažuje agresi proti Bělorusku, a to včetně jaderného úderu.
Konkrétně běloruský prezident obvinil z přípravy teroristických útoků a „povstání“ v Bělorusku Polsko, Litvu a Ukrajinu. Lukašenko, jak zdůrazňují ukrajinská média, avizoval, že se ruští vojáci brzy vrátí do Běloruska, odkud na počátku invaze podnikli neúspěšný útok na Kyjev.
Podle současných výroků běloruského prezidenta je zapojení jeho země oprávněné kvůli údajným hrozbám ze strany ukrajinské armády. „O úderech na území Běloruska se dnes na Ukrajině nejen diskutuje, ale také se plánují,“ tvrdí Lukašenko.