Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, zveřejnila ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, stojí ve výroční zprávě za rok 2023.
„Snaha Ruska přepsat geopolitickou mapu světa a vybudovat ‚nový světový řád‘ je v současnosti největší hrozbou a zároveň největší výzvou pro světové společenství,“ tvrdí ve zprávě ředitel BIS Michal Koudelka. Vedle konvenční války proti Ukrajině vede Rusko hybridní útoky proti Česku a dalším západním demokraciím. K útokům proti stabilitě, demokracii a svobodě využívá stále častěji moderní technologie.
Rusko představuje pro západní svět včetně ČR hrozbu přesahující konflikt na Ukrajině, uvádí BIS. „Ruské snahy o polarizaci veřejnosti, šíření dezinformací či sabotážní aktivity představují vážné bezpečnostní riziko, kterému se Česko bude muset věnovat i v předvídatelné budoucnosti,“ píše tajná služba.
BIS se ve výroční zprávě podobně jako v předchozích letech věnuje i hrozbám Číny, islamistického terorismu, extremismu, ale také dezinformacím. Zařadila také kapitolu ohledně kybernetických hrozeb, zabývá se možnostmi tvorby obsahu s pomocí umělé inteligence či personálními problémy v české státní správě.
Ohledně migrace BIS oznámila, že nezískala informace, které by měly parametry bezpečnostní hrozby. „Migrační trendy nicméně směřují k růstu počtu imigrantů přicházejících do Evropy,“ stojí ve zprávě. Administrativní omezení legálních možností příjezdu migrantů budou mít jen krátkodobý efekt a povedou k přesouvání cizinecké agendy z působnosti státu do sféry neregulérních či přímo nelegálních aktivit různých zprostředkovatelů, agentur a společností parazitujících na migrantech, varuje tajná služba.
Česko i další země EU čelí vlivu dlouhodobých faktorů ve zdrojových zemích migrace, jako jsou nízká úroveň a nestabilita životních standardů, válečné, náboženské a národnostní střety či politické tlaky. Vliv mají naopak i politická stabilita, ekonomická prosperita, kvalita života, společenská a osobní svoboda a vnitřní bezpečnost, které migranty naopak lákají do cílových zemí. Reálné možnosti oslabení prvních faktorů jsou omezené, změny těch druhých nežádoucí, konstatuje BIS.
Ukrajinci nezpůsobili nárůst kriminality
České bezpečnostní složky v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality. Příchod uprchlíků po ruské invazi podle informací kontrarozvědky nezvýšil ani aktivity organizovaných zločineckých skupin, do Česka nepřivedl ani žádnou rizikovou osobu spojovanou s islamistickým radikalismem.
Invaze na Ukrajinu dál zásadně ovlivňovala celkovou bezpečnostní situaci v Česku. Bezprecedentní migrační vlnu se podle BIS podařilo zvládnout, což je mimořádným úspěchem českého státu i společnosti. Dílčí problémy spatřuje BIS v integraci ukrajinských dětí do českých škol či v hledání zaměstnání uprchlíkům, které by odpovídalo jejich kvalifikaci. Ke konci března si podle vlády dočasnou ochranu v ČR prodloužilo 320.000 uprchlíků, přichází jich zhruba 1500 týdně. Koncem roku by se jejich počet podle odhadu mohl vyšplhat ke 400 000.
Rusko se souvislosti s válkou na Ukrajině snažilo loni informačně působit na českou veřejnost, v jeho aktivitách dominovalo téma poskytování pomoci Ukrajině. To bylo i předmětem vlivové operace spojené s mediální platformou Voice of Europe a podnikateli Arťomem Marčevským a Viktorem Medvedčukem. Česko platformu i dvojici podnikatelů zařadilo v březnu na vnitrostátní sankční seznam, v květnu obdobně rozhodla i EU.
„Medvedčuk skrytým financováním a řízením Voice of Europe usiloval o ovlivňování veřejného mínění v Evropě a vytváření podmínek pro ovlivňování kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024,“ shrnuje svá zjištění BIS, která vlivovou síť rozkryla. Součástí sítě byli i spolupracující novináři a vybraní politici ze zemí EU, dodává.
Do informačního působení na českou společnost se dlouhodobě zapojují ruská státem ovládaná média, například Sputnik, dodává BIS. Utlumené zůstaly loni výjezdy proruských aktivistů do Ruska a výrazně se také snížil počet politiků, kteří se jich účastnili, stojí ve zprávě.
BIS loni vyhodnocovala i riziko, že se část zbraní dodaných na Ukrajinu dostane na černý trh a pašeráci je dostanou zpět do EU. „BIS poznatky o tom, že by ve větším měřítku docházelo k organizovaným nelegálním dovozům zbraní dodaných na Ukrajinu zpět do EU, v roce 2023 nedisponovala,“ uvedla. Ve střednědobém horizontu to ale lze čekat, což bude klást zvýšené nároky na kontrolní orgány státu.
Od počátku války na Ukrajině jsou české instituce opakovaně cílem proruských hackerských aktivistických skupin. „Jejich útoky jsou krátkodobé, málo sofistikované a nemají dopad na důvěrnost nebo integritu informačních systémů. Vedle propagandistického využití mohou útoky u obyvatelstva dotčených zemí vyvolávat pocit ohrožení a snižovat důvěru ve schopnosti státu jim zamezit,“ uvádí BIS. Hlavním cílem podobných útoků je medializace, dodává.
O tom, že mohou být součástí hybridního působení například z Ruska, se hovoří i v souvislosti s výhrůžkami stovkám škol v Česku v těchto týdnech. Policie uvádí, že relevance zpráv o umístění výbušných zařízení není vysoká. Za účinnou strategii proti pokračování výhrůžek označuje právě co nejmenší medializaci výhrůžek.
Deep fakes
Bezpečnostní informační služba ve své zprávě zároveň píše, že text vytvořený umělou inteligencí (AI) je téměř nemožné odhalit, v českém prostředí je nejrizikovějším médiem při vytváření takzvaných deep fakes. Druhým nejvíce rizikovým je podle tajné služby uměle vytvořený hlas. BIS ale zatím nezaznamenala jejich využití ve vlivových kampaních v ČR.
Rok 2023 byl podle BIS pro AI přelomový, technologický pokrok umožnil rozšíření deep fakes do běžného informačního prostoru. „Zlepšování velkých jazykových modelů potvrdilo, že vzniku syntetického textu v masivním měřítku již nic nebrání. Zároveň je syntetický text téměř nemožné odhalit,“ uvádí zpráva.
Zatímco u vizuálního obsahu je podle BIS stále možné forenzní analýzou odhalit artefakty automatizované manipulace, text produkovaný velkým jazykovým modelem je zaměnitelný s lidským výstupem. „Pro neexistenci vstupních bariér a nízkou detekovatelnost považuje BIS tento typ syntetického média za aktuálně nejrizikovější,“ uvedla tajná služba.
Druhý nejrizikovější je podle BIS uměle vytvořený hlas. „Lze očekávat, že volně dostupné nástroje budou velmi brzy schopny vytvořit hodnověrný hlasový klon v českém jazyce,“ stojí ve zprávě.
Moderní technologie v čele s překotným rozvojem AI staví podle ředitele BIS Michala Koudelky před společnost a bezpečnostní složky státu obrovskou výzvu. „AI může být dobrý sluha, ale velmi zlý pán. Její ovládnutí jedinou státní či soukromou entitou může mít katastrofální důsledky, proti kterým jsou dnešní útoky za pomoci deep fake videí či generováním dezinformačního obsahu jen úsměvnou epizodou,“ poznamenal v úvodním slovu výroční zprávy Koudelka.
Rusko a Čína to podle něj velmi dobře chápou a investují obrovské finanční prostředky do této oblasti. „Pro euroatlantický prostor je životně důležité nezaostávat a držet s nedemokratickými režimy v této oblasti krok,“ dodal ředitel BIS.
