Obyvatel Ruské federace, ilustrační foto FOTO: Pixabay
FOTO: Pixabay
Devět měsíců po ruské invazi na Ukrajinu se ruské ekonomice daří o něco lépe, než se očekávalo. Zatímco původně se předpokládal pokles HDP za letošní rok o 8 až 10 procent, byl tento odhad upraven na pokles o tři až čtyři procenta. Před konfliktem se však očekávalo zvýšení růstu o tři procenta. Je nepravděpodobné, že by oživení začalo dříve než v roce 2024, a to pouze v případě, že se nezhorší vnější okolnosti. Zdá se, že Rusko může po desetiletí poklesu zažít další období stagnace.
Jak píší The Moscow Times, ruská vláda a centrální banka zvládly zmírnit ekonomický dopad války s Ukrajinou a následných sankcí konzervativní rozpočtovou politikou, jako bylo důsledné vyrovnávání rozpočtu i tehdy, kdy cena ropy spadla na 45 dolarů za barel, a udržování výdajů na uzdě, a to i za cenu přiškrcení hospodářského růstu.
Státní společnosti a velké banky provedly zátěžové testy v očekávání možných sankcí. Dopady byly slabší, než se čekalo, ale problémem jsou dlouhodobé účinky sankcí. Průmyslová výroba zaznamenala v prvních deseti měsících roku pokles o 0,1 procenta, a to především v důsledku zvýšených vojenských výdajů. Ty podpořily odvětví, jako je výroba oděvů a kovového zboží, (včetně tanků a raket), a zamaskovaly tak pokles v civilních odvětvích, jako je výroba automobilů (která se snížila téměř o polovinu), zpracování dřeva a strojírenství. Oživení se očekává nejdříve v roce 2024, pokud se nezhorší vnější faktory.
Příjmy rozpočtu, který byl v prvních měsících podpořen příjmy z ropy a plynu, se začaly snižovat. Příjmy z neropných a plynových zdrojů se v říjnu meziročně snížily o 20 procent a téměř veškerý růst příjmů z ropy a plynu pocházel ze zvýšení daně z těžby nerostných surovin pro Gazprom.
Ruský průmysl, včetně armády, je dost závislý na dovozu high-tech zboží, především ze Západu. To povede k omezení výroby a jejímu primitivnějšímu charakteru, k čemuž již dochází. Náhrada dovozu je nyní nutná téměř ve všech odvětvích, ale nedaří se. Opotřebované komponenty se nahrazují méně vyspělými variantami. Odchod mnoha západních společností a ukončení vývozu energií do Evropy bude i nadále brzdit ruskou ekonomiku. V nejistém prostředí hrozí i omezení domácích investic, neboť soukromé podniky již dříve omezovaly investice kvůli nepříznivému podnikatelskému prostředí.
Rozsáhlé investice státu se nedají čekat, protože prioritou vlády v tříletém rozpočtu je financování války. Hlavními výdajovými oblastmi rozpočtu jsou bezpečnostní sektory, které budou tvořit téměř třetinu všech výdajů v roce 2023. Výdaje na ekonomiku se snižují ze 4,5 bilionu rublů v roce 2022 na 3,5 bilionu v roce 2023. Rekordní čtvrtina všech výdajů se utajuje. Výdaje na vojenské potřeby jsou však chráněny před případným poklesem příjmů, takže v případě potřeby budou kráceny výdaje na ekonomický rozvoj a rozšiřování sociálních programů.
Celkově 300 000 osob ve věku 22 až 50 let bylo již mobilizováno, což snížilo HDP o 0,5 procenta, a v budoucnu může dojít k dalším vlnám mobilizace. Přeorientování ruské výroby na nové trhy je obtížné, protože infrastruktura spojující Rusko s východem má omezenou kapacitu pro přepravu zboží a vytvoření nových kapacit vyžaduje zdroje a technologie.
„Válka proti Ukrajině snížila skromný předválečný potenciál ruské ekonomiky ze dvou až tří procent na přibližně jedno procento. Vývoj ekonomiky se nyní ubírá opačným směrem a bude trvat tři až pět let, než se tento pokles zastaví. Prezident Vladimir Putin rád opakuje, že Rusko již má vše, co k rozvoji potřebuje. Přechod k růstu založenému na vnitřních zdrojích by však vyžadoval ukončení války na Ukrajině. Potřeboval by také celkově méně nepředvídatelnosti, větší konkurenci, dekriminalizaci hospodářských deliktů a účinné záruky vlastnických práv, což jsou všechno podmínky, které prezident i vláda soustavně nezajišťují,“ píší The Moscow Times.
První místopředseda vlády Andrej Bělousov minulý týden připustil problémy. „Spotřebitelský trh se zotavuje velmi pomalu,“ řekl podle agentury Reuters Bělousov v rozhovoru pro státní televizi. Situaci označil za něco „blízkého stagnaci“. „Je to především proto, že náš růst reálných mezd se zotavuje velmi pomalu, a to je zase odvrácená strana nízké míry nezaměstnanosti.“
Na straně podniků se zisky firem meziročně snížily asi o osm až deset procent, uvedl Bělousov, což vytváří problémy s investicemi. „Více než 50 % našeho investičního financování pochází z vlastních zdrojů společnosti. Pokud zisky ochabnou, znamená to, že ochabnou i investice,“ připustil vicepremiér.
