Snaha bojovat proti takzvané „ideologii bezdětnosti“, která teď má být v Rusku zakázána, je poněkud fádní a bezobsažná snaha, píše bloger Anatolij Nesmijan vystupující pod jménem El Mjurid. Zdá se, že jde o součást „rozpoutané války za zvýšení porodnosti“, ale nikdo nebyl schopen zformulovat problém a hlavně se zeptat, proč porodnost vůbec zvyšovat.
Autor připomíná, že porodnost klesá téměř všude, kde tradiční společnost ustupuje městské průmyslové společnosti, a dokonce i v těch nejkonzervativnějších zemích, jako je Saúdská Arábie, se porodnost se blíží světovému průměru s klesající tendencí. Podle Anatolije Nesmijana je biologicky vysoká porodnost vždy reakcí na stejně vysokou úmrtnost a jde o přirozený mechanismus přežití druhu. „Jinými slovy, abychom zvýšili porodnost, musíme lidi vrátit zpět k podmínkám tradičního způsobu života podobným dobytku.“
„Je však třeba si uvědomit, že opačný přechod od druhého typu reprodukce (nízká porodnost/nízká dětská úmrtnost) k prvnímu typu reprodukce (vysoká porodnost/vysoká dětská úmrtnost) bude opačným procesem přechodu, který lidstvo začalo podstupovat v procesu urbanizace,“ popisuje bloger. Snaha dostat se do dřívějšího stavu skončila v Kampučii tak, že během několika let vymřela třetina obyvatelstva.
V carském Rusku činil počet mrtvých dětí do pěti let asi 70 procent narozených a vysoká porodnost byla mechanismem zachování druhu.
„Prudký růst populace nesouvisí se stimulací porodnosti, ale s jediným faktorem – demografickým přechodem, který již proběhl a který není možné zopakovat jinak než v opačném směru s nevyhnutelnou stejně explozivní depopulací. Žádná opatření ke zvýšení porodnosti v dnešních podmínkách nebudou mít žádný efekt.“
Ruské úřady nejsou schopné odpovědět na to, proč potřebují zvýšit porodnost, ale důvodem je zřejmě to, že ruská ekonomika je stále neefektivnější. Čím méně efektivní ekonomika bude, tím více práce bude vyžadovat.
„Klesající efektivita vždy nutí buď k intenzifikaci procesů, nebo k přechodu na extenzivní růst se zřejmým problémem stále rychlejšího vyčerpání možností takového modelu růstu,“ míní autor. Proto Kreml zabírá cizí území, protože na svých vlastních už není rozvoje schopen. „Jedinou reakcí na prodloužení jeho agónie jsou územní zábory. V tomto smyslu nebude mít konec SVO (speciální vojenské operace, pozn. red.) na pokračování agresivní politiky vůbec žádný vliv, protože původní problém zůstává stejný.“
Problémem není porodnost, ale klesající životní úroveň obyvatelstva. V této fázi je jediným východiskem zvýšení životní úrovně lidí a produktivního věku obyvatelstva jako celku. Nedostatek pracovních sil by vyřešil jen technologický rozvoj.
Opatření typu „zvýšení porodnosti“ a podpora „tradičních hodnot“ k ničemu nepovedou. Jde o odbornou problematiku, kterou by bylo třeba nejdřív dobře prostudovat a modelovat. Kromě toho nejde jen o otázku demografie, ale o potřebu nového modelu hospodářského rozvoje, což je problém ryze politický.
„Pod tímto vedením nemůže dojít k žádným pozitivním změnám, neboť jeho cílem a záměrem není rozvoj země, ale bezuzdné obohacování vládnoucí elity,“ končí úvahu bloger Anatolij Nesmijan.
Porodnost v Rusku se stále více přibližuje ukazatelům z konce devadesátých let. Tehdy země zažila nejhlubší demografický propad v nedávné historii. Někteří veřejní činitelé proto přicházejí s názorem, že na vině je také vyšší vzdělání u žen. Před rokem se takto vyjádřila Margarita Pavlovová, členka Rady federace.
„Systém hodnot je třeba revidovat,“ prohlásila senátorka. „Je třeba přestat orientovat dívky na vyšší vzdělání. Je třeba přestat rozmnožovat počet mladých lidí, kteří získají vysokoškolské vzdělání, které je pak v podstatě k ničemu nevede: buď začnou pracovat v jiných oborech, nebo v něčem úplně jiném. A toto hledání sebe sama – to se táhne mnoho let, a v důsledku toho reprodukční funkce chybí. Ženy už nejsou ženami, převzaly mužské role a muži je přestali vnímat jako ženy – to je ten paradox… A zde dochází ke střetu hodnot. A pro to, aby se vše dostalo na své místo, je třeba vykonat obrovskou duchovní práci, morální práci,“ prohlásila Margarita Pavlovová.
Demografická krize v Rusku je skutečně vážná. V červnu 2023 se v Rusku narodilo méně dětí než v kterémkoli jiném červnu od roku 1991. Tento trend by mohl vést k demografické katastrofě. Rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých v letech 2020 a 2022 činil více než dva miliony. Budoucnost je z demografického hlediska předurčena dnešním stavem. „Od roku 2010 do roku 2030 se počet žen ve věku, kdy obvykle rodí děti, sníží o 40 procent, protože se nenarodily v 90. letech,“ říká nezávislý demograf Alexej Rakša.