V Rusku, stejně jako v mnoha jiných zemích, počet infekcí novým koronavirem stoupal dosti ponurým tempem. Do 13. července dosáhl 733 699 oficiálně potvrzených případů. Jenže je podivné, že statistiky k témuž datu uvádějí jen 11 439 obětí. Něco tady nesedí.
Tato neobvykle nízká hodnota se musí nějak vysvětlit, takže Kreml a ruští úředníci to připisují částečně reakci vlády na šíření nemoci COVID-19.
Pro zdravotnické demografy, jako je Alexej Rakša, který byl zaměstnancem státní statistické agentury Rosstat, něco nebylo v pořádku a měsíce měl pochybnosti. V květnu promluvil veřejně: Nízká míra úmrtí nebyla způsobena vynikající reakcí státu, ale bylo to dáno tím, jak se pracovalo se statistikami. Jinými slovy, Rusko úmrtí na COVID-19 klasifikovalo špatně.
Dva měsíce poté, co promluvil, dostal Rakša z práce výpověď.
„Je to oficiální. Moje práce v Rosstatu je dokončena,“ napsal v příspěvku na Facebooku z 3. července, přičemž použil formulaci, z které vyplývá, že rozhodnutí o jeho propuštění přišlo z vyšších míst.
Ruská úmrtnost na koronavirus se v současné době pohybuje oficiálně kolem 1,5 procenta. Naopak ve Spojených státech je to 4,1 procenta. Další podobná statistika, počet úmrtí na 100 000 lidí, je v Rusku prý jen 7,7, zatímco v USA 41,2.
V rozhovorech pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio svoboda (RFE/RL) ve dnech 8. a 9. července Rakša uvedl, že ruské úřední údaje představují jen jednu třetinu čísla, ke kterému by se došlo, kdyby úředníci používali širší klasifikaci pro přisuzování úmrtnosti na tuto nemoc.
„Věřím, že v současnosti v Rusku kvůli koronaviru zemřelo nejméně 30 000 lidí,“ řekl pro RFE/RL. „To znamená s koronavirem, na koronavirus, na cokoli. Hlavní věc je, že kdyby tu koronavirus nebyl, nezemřeli by.“
Stejně jako Rakša se skepticky na ruská data dívají i další odborníci. Mohou se opřít o statistiku zvanou „nadměrná úmrtnost“. V podstatě jde o počet úmrtí, ke kterým došlo nad průměr nebo typický počet zaznamenaný v minulém roce.
Na začátku ruské koronavirové krize odborníci poukázali na předběžná data z míst jako Sankt Petěrburg. V květnu zaznamenalo druhé největší ruské město v porovnání s předchozím rokem značný nárůst – o 31 procent – celkového počtu úmrtních listů. V dubnu bylo v Moskvě o 20 procent více úmrtí, než je průměr za posledních deset let.
Kromě tlaku z vyšších míst je problém i s tím, že se sběr dat liší podle jednotlivých regionů a příčiny úmrtí se hodnotí rozdílně.
Ministerstvo zahraničí odsoudilo Rakšova vyjádření citovaná v The New York Times a The Financial Times. Demograf je přesvědčen, že pokyn k jeho propuštění přišel z vyšších míst. Rosstat na otázky RFE/RL k tomuto případu neodpověděl.
(Zdroj: RFE/RL)
