NÁZOR / V ruské státní televizi vystoupil plukovník ve výslužbě Konstantin Sivkov, zástupce prezidenta Ruské akademie raketových a dělostřeleckých věd, a navrhl vyhodit do povětří severní pól, aby Západ dostal lekci. Je to prý účinné, levné a výchovné. Výchovné to pro nás nesporně je, jen asi jinak, než si akademik myslí.

Pana Sivkova už jsme tady zmínili v souvislosti s jeho geniálním nápadem potápět ukrajinské lodě s obilím a svést to na ukrajinské miny, které se náhodou uvolnily a někam připlavaly.

To je ale maličkost ve srovnání s velkolepým plánem, který by akademikovi v oboru dělostřeleckých věd přinesl zasloužené místo v historii.

„Zde jsem osobně pro to, abychom, když jsme již odstoupili od smlouvy START-3, začali intenzivní masivní rozvoj strategických jaderných zbraní. To jsou zbraně, které zajistí všestrannou obranu prakticky proti jakémukoliv možnému útoku na naši zem. Nejde samozřejmě o to, že by nás chránily před barevnými revolucemi, k tomu jaderné zbraně nejsou. Ale to, že jaderné zbraně chrání naši zemi před jakýmkoli přímým vojenským zásahem, je fakt. A je to nejlevnější způsob, jak to zajistit. Opravdu máme všestrannou obranu. Současně musíme upustit od tradičních forem použití jaderných zbraní, včetně supermoderních jaderných hlavic,“ pronášel monotónním hlasem Sivkov.

Pak tu myšlenku dál rozvíjí.

„Mluvil jsem o potřebě nasazení nekonvenčních zbraňových systémů, jako jsou například supermocné hlavice schopné způsobit vážné geofyzikální následky, například výbuch supervulkánu. Takové zbraně máme. Jedná se o munici, více než megatuny. Máme munici o síle 58 megatun, už jsme ji testovali, ještě v šedesátém prvním roce, 9. října. To je známá Kuzkinova matka (narážka na ruský folklor, na Západě sde používá přezdívka Car bomba, pozn. red.). Západ takovou zbraň nikdy neměl, nemá a mít nebude, protože nemají technologii. Že neexistuje technologie, která by se jí vyrovnala.“

Dále pán navrhuje takové zbraně nasadit a „v případě potřeby prokázat jejich existenci“.

„To se může provést různým způsobem. Pokud se dojde do ostré fáze, můžeme to demonstrovat na severním pólu. Nechat to vybuchnout, jako jsme to udělali na Novoj Zemlji s 58 megatunami. Všechno bylo normální, fungovalo to, byl dobrý výchovný efekt, neměli bychom se ostýchat…“

„Vy teď navrhujete, abychom vyhráli válku, vyhodit do povětří severní pól?“ znejistěl i jinak otrlý moderátor.

Expert pak znova klopotně vykládá, co měl na mysli, a hádá se o slovíčka, ale nakonec z něj vypadlo to samé.

„Opět jste mě buď neslyšel, nebo moje slova překrucujete záměrně. Opakuji, že říkám, že tyto hlavice musí být vytvořeny a jejich způsobilost  musí být v případě potřeby demonstrována, a to i na severním pólu. Takže rozmístění těchto jaderných zbraní je samozřejmě nezbytné. To je ústřední otázka. Domnívám se tedy, že přechod k intenzivnímu nasazení je strategicky nezbytný, a chtěl bych zdůraznit ještě jednu důležitou věc, že pokud vezmeme v úvahu kritérium nákladové efektivity, jsou jaderné zbraně nejúčinnější, protože mohou dosáhnout strategického účinku s minimálními náklady. To je z tohoto hlediska to, co jsem chtěl říci.“

Rusům rozhodně nemůžeme upřít jedno, totiž že se s nimi člověk nenudí. Opakované hrozby zničení Londýna jadernou bombou a nastolení Eurasie od Vladivostoku po Lisabon už se za dobu trvání války na Ukrajině dost oposlouchaly. Jaderný hřib nad pólem by mohl být pro fantazii novým podnětem. Mohlo by se tomu třeba říkat „Putinova polární záře“, a kdyby se rozteklo ledu skutečně hodně, dalo by se v novinách psát o náhlé „oblevě“ v mezinárodních vztazích. Možná by to nakonec částečně uspokojilo odvěkou ruskou touhu po přístupu k teplým mořím.

Proč takové existence v ruské televizi stále ukazují, může mít mnoho důvodů. Jde ale nejspíš hlavně o to, že taková vystoupení mají naplnit úžasem a hrdostí domácí publikum, které může čerpat hrdost na vlastní zem už jen z představy, že se jí někdo bojí. Na Západ to bude mít nejspíš úplně jiný účinek.

Najednou zjišťujeme, jaké vyšinuté klauny tady někdo pořád bral vážně. V každém případě by bylo hezké, kdyby se na ten div světa na severním pólu jel Putin podívat osobně.