Rudé náměstí v Moskvě FOTO: Pixabay / CardFe
FOTO: Pixabay / CardFe
Sankce a výdaje na válku Rusko postihnou, ačkoliv kvůli tomu ještě nemusí zkrachovat, soudí finančník, zakladatel a šéf investiční společnosti Movchan’s Group Andrej Movčan v rozhovoru pro web Novayagazetu.eu. Život pro obyčejné lidi bude ale v Rusku vypadat jinak.
Evropská komise představila šestý balíček sankcí proti Rusku. Embargo na ruskou ropu a ropné produkty bude zaváděno postupně po dobu šesti měsíců, aby se zmírnil dopad na samotnou ekonomiku EU. Dalším opatřením balíčku je odříznutí několika ruských bank, zejména Sberbank, od systému SWIFT. Movčan pro deník Novaya Gazeta popisuje, co se bude dít dál. Citujme aspoň několik bodů.
„Ukrajinu stejně nemůžeme ‚porazit‘, to už vidíme,“ konstatuje Movčan. „A to nejen proto, že bojeschopnost ruské armády je nízká a morálka ukrajinské armády vysoká. Hlavním problémem je spíše nepochopení toho, co je to vítězství, nedostatek smyslu této války pro Rusko. Válka bez smyslu, válka pro válku, pro zabíjení, pro „zastrašení Západu“ není válkou, je to teroristická operace a nevede k vítězství. Začněme tedy definicí: co znamená vítězství nad Ukrajinou?“
To je podle něj bod, který není od začátku války nikomu moc jasný. Finančník to rozebírá:
„Můžeme jednoduše uvažovat vylučovací metodou. Zabrat území a nadále kontrolovat 40 milionů Ruskem nenáviděných občanů a potlačit partyzánské hnutí? Jakými silami? Investovat stovky miliard dolarů do obnovy tohoto území po totálním zničení? Získat 40 milionů opozičních Ukrajinců a dalších 25 milionů Rusů na pozadí obrovské díry v rozpočtu? Pokud jen v Kremlu zbyly zbytky zdravého rozumu, Ukrajinu nikdo neovládne.“
Movčan říká, že na základě této tristní zkušenosti se už ruské vedení snad nebude v budoucnu zabývat představou nějaké další malé vítězné války: „A proti komu? Čelit čínské armádě v Kazachstánu nebo NATO ve Finsku? A pokud taková myšlenka nevznikne, bude možné se vrátit zpět k imitaci vývoje ozbrojených sil – ke stejným tankům „Armata“, které byly po mnoho let lepeny z lepenky. Protože pokud se nechystáte použít zbraň, nemusíte se snažit, aby fungovala. To je to, co nyní vidíme v ruské armádě: nikdo ji nechtěl použít celou… Pokud jsou vychvalovaná ruská letadla ‚páté generace‘ sestřelována ‚Stingery‘, pokud jsou tanky s ‚trojitým ochranným systémem‘ zapalovány jako sirky ze vzdálenosti dvou kilometrů, pokud neexistuje komunikace mezi velitelstvími a zpravodajství nefunguje do té míry, že je každé předsunuté velitelství zničeno, pak o jaké přípravě můžeme mluvit?“ ptá se.
„Dojde k sovětizaci ekonomiky, k přechodu na samozásobitelské hospodářství v národním měřítku, přičemž jediným velkým dovozním kanálem bude Čína… Lidé přestanou cestovat, protože je to drahé. Ropné produkty a základní potraviny mohou s poklesem vývozu zlevnit. Dojde k prudké změně kvality spotřeby zboží. Jinými slovy, lidé, a to i ti chudí, si dříve kupovali hodně služeb a zboží, ale nyní poptávka po nepotřebném zboží a službách drasticky klesne. Spotřeba se přesune ve prospěch základních věcí. Pokud chceme mít stabilní ekonomiku s družstvem Ozero (proslulé družstvo mocných a bohatých lidí spojených celé roky s Vladimirem Putinem, pozn. aut.), s excesy siloviků, s nepřehledně těžkými zákony, s nefunkčním soudním systémem, s odříznutím od vyspělého světa, s touto strukturou rozpočtu, musí to být velmi jednoduché. Měla by vyrábět auta UAZ, pracovní oděvy a lopaty sovok a zbytek nakupovat v Číně za peníze z ropy, kovů a plynu.“
Andrej Movčan dále vysvětluje, proč je pro Rusko obtížné vyrábět nejen technologicky složité zboží, ale i to docela jednoduché, jako je třeba moderní nábytek:
„Ano, můžeme! Jen si myslím, že se bude vyrábět více stejného nábytku. Přesně takové jednoduché věci mám na mysli: nábytek vyrobený například z březového dřeva. Další otázkou je, jaký nábytek to bude? Budou ho všichni chtít ve svých domovech? Ukazuje se totiž, že například kování nelze vyrábět v Rusku. Můžete si vyrobit skříň, ale ne dveře.“
Proč? Odpověď je podle finančníka jednoduchá: „Myslím tím, že takové panty a kliky, jaké se vyráběly před 50 lety, budeme pravděpodobně jednou schopni vyrobit. Vzpomínáte si na komody, které se špatně vysouvaly? Měly otvory po obou stranách zásuvky a dřevěné lišty pro ně v komodě. A abychom vyrobili moderní panty a úchyty s magnetickými držáky, které se zacvaknou, které se nastaví tak, aby se zásuvka vysunula na kolečkách, a dokonce i se zarážkou, to už neumíme a nemáme odkud brát.“
V Rusku byl podle Movčana problémem systém, který žil na úkor peněz získaných za uhlovodíky a kovy a jinak všechno dělal špatně. Podnikání se nijak nerozvíjelo, každý chápal, že mu stejně zisk seberou. A ti, kteří se do toho pustili, se potýkali s dalšími problémy: vysokou cenou peněz, přísnou měnovou politikou, podnikatelskými riziky a podobně. Do toho teď ještě přišly sankce. A ty, jak připomíná, nejsou jen ekonomickou záležitostí, protože Západ uvažuje trochu jinak.
„Lidé v Rusku, i když jsou nazí a hladoví, ale hrdí, budou stále stát v pozici, ve které se rozhodli stát, hlavně ne na kolenou. Sankce však nejsou způsobem, jak něčeho rychle dosáhnout. Sankce jsou navíc určitým druhem morálního prohlášení. Je to prohlášení, že Evropa a Amerika nechtějí mít co do činění s penězi, na nichž jsou krvavé otisky prstů. Žiji v Evropě a dobře vím, jak to funguje. Studoval jsem v Americe a vím, jak je to tam organizované. Na rozdíl od Ruska je to velmi důležitá součást jejich mentality: v případě sankcí prostě následují slavného hrdinu z Jesus Christ Superstar a zpívají I don’t want your blood money. A to není řečnická figura, to není demonstrace, to je vážně míněný postoj – a neříkejte, že dosud (stejně jako ten samý hrdina) brali tyto peníze a podnikali a vítali kremelské oligarchy; to je minulost.“
