„Velitel 1. armádního sboru dinárů (tedy tzv. Luhanské demokratické republiky – pozn. red.) generálmajor Roman Kutuzov je oficiálně denacifikován a demilitarizován,“ uvedla ukrajinská armáda poté, co se tohoto generála povedlo zlikvidovat na silnici Bachmut-Lysičansk u obce Mykolajivka v Luhanské oblasti.
Alexander Sladkov, propagandista Všeruské státní televizní a rozhlasové společnosti, který byl generálovým přítelem, se jeho smrt pokusil vylíčit jako příkladný vojenský čin: „Na jedné straně generál opět vedl muže do útoku. Jako by plukovníků nebylo dost (majorů, kapitánů, seržantů…). A teď mi řekněte, jak to vypadá na Ukrajině? Ukrajinská armáda ustupuje, tak co? Snaží se přijmout zákon, který ukrajinským velitelům umožní zastřelit své podřízené, kteří nejdou do boje. Zde se však generál postaví a jde svým vojákům příkladem.“
Naopak Roman Cimbaljuk, který dlouhá léta fungoval jako akreditovaný ukrajinský novinář v Ruské federaci, popisuje Kutuzova jako velitele, který „záměrně posílal lidi na jatka, přestože věděl, jaké ztráty jím naplánované operace budou mít“. Své podřízené, podle Cimbaljuka, považoval pouze za „potravu pro děla, která je nezbytná pro splnění zadaného úkolu“. I proto byla morálka jím řízených jednotek extrémně nízká a jeho rozkazy se velitelé na nižších stupních často snažili sabotovat.
Kutuzov byl zabit poté, co dostal za úkol obsadit jedno z měst v Doněcké oblasti, a proto nařídil velitelům 1. a 100. motostřelecké brigády, aby osobně vedli vojáky do boje. Tito podřízení však s ohledem na vyhlídky svých jednotek v přímém boji odmítli rozkaz splnit. „Kutuzov se tak, vědom si následků, které by ho čekaly, kdyby rozkaz nesplnil, rozhodl vést ofenzívu osobně a byl zabit dělostřeleckou palbou ozbrojených sil Ukrajiny,“ tvrdí Cimbaljuk.
Roman Vladimirovič Kutuzov (nar. 1979) se tak stal již desátým až dvanáctým zabitým ruským generálem, přičemž Rusové oficiálně přiznávají jen čtyři úmrtí. Právě Kutuzov je mezi Moskvou oficiálně přiznanými ztrátami.
Původně velitel 38. samostatného spojovacího pluku ruských vzdušných sil byl v roce 2019 jmenován dočasným velitelem 29. kombinované armády dislokované v sibiřské Čitě a o rok později se stal náčelníkem jejího štábu.
Krátce předtím se ukrajinským silám podařilo zlikvidovat dva další vysoké důstojníky: plukovníka Vladimira Ivanova z tiskové služby ruského ministerstva obrany a velitele výsadkového útočného praporu 104. výsadkového útočného pluku podplukovníka Alexandra Dogajeva.