Riskantní je dnes v Rusku i to, když kněz připomene, co je psáno v Bibli. V době, kdy mohou být na každého uvaleny přísné tresty, pokud bude referovat o válce na Ukrajině jinak, než by Putinův režim chtěl, se může do potíží dostat i někdo, kdo připomene Boží přikázání.
Novaja Gazeta zaznamenala případ duchovního Otce Ioanna, který byl jedním z prvních, na které se vztahovaly nové zákony ohledně „zvláštní vojenské operace“. Po bohoslužbě 6. března byl obviněn podle části 1 článku 20.3.3 správního řádu za kázání a zveřejnění odkazu na petici proti vojenským akcím na webových stránkách farnosti.
Kněz řekl: „Sotva jsem se po bohoslužbě vrátil domů, zavolali mi: ‚Jede k vám policie.‘ Přišli, vyslechli čtyři lidi, sepsali protokol a řekli mi, abych se dostavil k soudu.“
Neuplynulo ani několik hodin od chvíle, kdy otec Ioann Burdin, duchovní kostela ve vesnici Karabanovo v Kostromské oblasti, pronesl své nedělní kázání, a do duchovních záležitostí zasáhly orgány činné v trestním řízení. Stačila k tomu slova „Nezabiješ“.
Novaja Gazeta dál píše: „Dne 7. března se mělo konat soudní jednání, ale řízení bylo zahájeno takříkajíc na místě, kde byl skutek spáchán, na území, kde se nachází kostel. Kněz však bydlí v jiném okrese. Proto, jak řekl Novoj Gazetě, se dohodli na převedení případu podle příslušnosti. To znamená, že rozsudek bude odložen.“
Po návštěvě soudu kněz poskytl rohovor:
O čem bylo kázání?
V mém kázání nebyly žádné politické apely. Existují výhradně slova evangelia, která byla vyřčena před dvěma tisíci lety a některá ještě dříve, jako například starozákonní přikázání „Nezabiješ“. Nesleduji žádné osobní cíle, vlastní zájmy a podobně, jen před sebou vidím své farníky. Řekl jsem jim, že teď je nejdůležitější, aby do svých srdcí nevpustili nenávist. To je to nejhorší, co se může stát, když se začneme nenávidět, protože to povede k většímu násilí a nenávisti. Ze začarovaného kruhu se nedá vystoupit. Nevítám zabíjení jiných lidí, a nejde jen o jednu zemi. Týká se to obou stran: Rusů i Ukrajinců a všech ostatních lidí, kteří jdou prolévat lidskou krev. Pro církev je jedno proč, hřích zůstává hříchem v každém případě, nemluvíme teď o důvodech, přípustnosti a nepřípustnosti. To je jiná otázka, samostatná otázka. V zásadě hovoříme o postoji církve k vraždě. Je to prokletí, které dopadá na člověka.
Rozhodl jste se takto kázat s vědomím rizika?
V zásadě věřím, že život je určitý sled situací, do kterých nás Bůh staví, a člověk se rozhoduje sám. Každý z nich je určen, každý z nich se projevuje. Je to jako na univerzitě: jsou semináře a přednášky a pak jsou zkoušky. Situace, ve které nyní žijeme, je podle mého názoru zkouškou. Otázka ani nezní, zda máme pravdu, nebo ne.
Byl jste připraven na následné pronásledování?
Zatím nedochází k žádnému zvláštnímu pronásledování. A pak, je mi 50 let, v tomhle věku by bylo zvláštní být naivní.
Víte, kdo vás udal?
Mohu hádat, v chrámu bylo deset lidí. Ale já to nezjistím. Nemám zájem. Ten muž se rozhodl. Můžeme někoho nemít rádi, každý na to má právo, je to jeho sebeurčení. To je svoboda, kterou nám Bůh dal.