Nosná raketa Sojuz FOTO: Pixabay/12019
FOTO: Pixabay/12019
Kdysi prestižní sovětský a dnes ruský kosmický program má dlouhodobé potíže. Provází ho zpoždění, chybí peníze, odcházejí odborníci, chybí vize. Měla by to být výkladní skříň země, ale je poslední dobou nějaká naprasklá a zašpiněná.
Je toho už docela hodně. Záhadná díra vytvořená člověkem se objevila v ruské lodi Sojuz zakotvené u Mezinárodní vesmírné stanice. Raketa vynášející družice selhala, protože byla omylem naprogramována, jako by startovala z jiného kosmodromu. Došlo k nouzovému přistání po neúspěšném startu rakety s Rusem a Američanem na palubě Sojuzu. Loni se někam ztratilo 400 milionů dolarů určených na stavbu nového kosmodromu Vostočnyj. A minulý měsíc byl degradován uznávaný bývalý kosmonaut, údajně poté, co zpochybnil rozhodnutí agentury nechat na orbitální stanici natáčet velký ruský akční film.
Jak píše na webu RFE/RL ve svém článku Mike Eckel, zatímco se americké soukromé společnosti předhánějí ve stavbě nových kosmických lodí a čínská kosmická agentura posouvá nové hranice průzkumu, Roskosmos, státní korporace, která je dědicem úctyhodného vědeckého know-how, jež dalo světu Sputnik a Jurije Gagarina, se v 21. století potácí v problémech.
„Dalo by se říci, že je to selhávající kosmická agentura,“ řekl Douglas Loverro, bývalý šéf programu NASA pro lety lidí do vesmíru a bývalý úředník Pentagonu, který dohlížel na americkou kosmickou politiku. „Rogozin vytvořil nepořádek. Chybí financování, chybí skutečný účel… pro Roskosmos. Nevyjádřil žádný plán. Co budou dělat s Mezinárodní vesmírnou stanicí? Kam se chystají? Jaké jsou jejich priority?“ řekl Loverro pro RFE/RL.
„Státní společnost Roskosmos ve své současné podobě vznikla v roce 2015 v rámci rozsáhlé reorganizace ruského kosmického programu. Technologie používané v ruských lodích a konstrukcích raket Sojuz jsou považovány za staré, ale spolehlivé. Poprvé je vyvinuli Sověti v polovině 60. let 20. století a byly použity u více než 1 700 pilotovaných i nepilotovaných startů. Rozhodnutí Spojených států ukončit v roce 2011 provoz své stárnoucí flotily raketoplánů znamenalo, že američtí a evropští astronauti se při cestách na orbitální stanici spoléhali výhradně na Sojuz. Nákladní zásoby se vozily na lodích Progress ruské výroby. Pro Roskosmos to bylo nesmírně lukrativní, NASA platila až 100 milionů dolarů za jednu cestu,“ připomíná spolupracovník RFE/RL Mike Eckel.
Tento zdroj peněz ale vyschne. Poté, co se v březnu 2020 dopravili američtí astronauti na ISS lodí SpaceX, NASA přistoupila k ukončení nákupu míst na letech Sojuzu pro americké astronauty.
„Rogozin si stěžuje, že americké sankce poškozují úsilí o rozvoj ruského kosmického průmyslu. Dvě hlavní dceřiné společnosti Roskosmosu – TsNIIMash a Progress – byly v loňském roce zařazeny na černou listinu amerického ministerstva obchodu. ‚Raket máme víc než dost, ale není co vypouštět,‘ řekl minulý měsíc ruským zákonodárcům.
Rogozin také naznačil, že Moskva bude hledat nové partnery jinde, a v březnu podepsala dohodu s čínskou vesmírnou agenturou o vybudování základny na Měsíci nebo v jeho okolí. To bylo odmítnutí pozvání ze strany NASA, aby se Rusko připojilo k podobnému lunárnímu úsilí pod vedením USA známému jako Artemis.“
Posledních několik let skutečně pověst ruského kosmického programu poškodilo.
Kosmodrom Vostočnyj v ruské dálněvýchodní Amurské oblasti by měl nahradit, nebo aspoň doplnit legendární kosmický přístav Bajkonur, který leží na území nyní nezávislého Kazachtánu. Jenže jeho budování, které začalo v roce 2011, bylo provázeno korupcí, zpronevěrami, zpožděním výroby a stávkami dělníků kvůli nevyplaceným mzdám. Z Vostočného se uskutečnilo pouze osm pokusů o start. Při zahajovacím startu v dubnu 2016, kterého se zúčastnil prezident Vladimir Putin, technici několik minut před startem zrušili start – což bylo považováno za trapný zážitek pro Putina a Roskosmos.
„Začátkem letošního roku šéf ruské kontrolní komory a bývalý dlouholetý ministr financí Alexej Kudrin Putinovi sdělil, že auditoři odhalili v roce 2020 v Roskosmosu finanční nesrovnalosti ve výši 30 miliard rublů (400 milionů dolarů).“
Rok 2018 byl však pro agenturu zvláště pozoruhodný. V srpnu toho roku posádka ISS objevila v ruském segmentu stanice malou díru o průměru asi 2 milimetry, která způsobovala únik kyslíku. Roskosmos později oznámil, že díru zřejmě vytvořil člověk, i když nebylo jasné, zda k ní došlo ve vesmíru, nebo na zemi při montáži. Rogozin pak naznačil, že ji některý z amerických astronautů mohl udělat úmyslně. Takový nesmysl Američané rozhodně odmítli a Roskosmos doposud nezveřejnil výsledky svého vyšetřování.
Dva měsíce po objevení díry došlo k poruše ruské rakety, která odstartovala z Bajkonuru s dvoučlennou rusko-americkou posádkou, což si vyžádalo nouzové přistání v kazašské stepi.
A pak přišla další zápletka, tentokrát kvůli filmu. V květnu Roskosmos oznámil, že vysílá známého televizního režiséra a slavnou herečku, aby na orbitální stanici natočili celovečerní film. Rogozin byl jmenován jako koproducent.
„Toto rozhodnutí údajně vyvolalo nesouhlas, včetně Sergeje Krikaljova, slavného kosmonauta, který je známý především tím, že v roce 1991 při rozpadu Sovětského svazu dočasně uvízl na sovětské vesmírné stanici Mir. Krikaljov, který nyní působí ve vedení Roskosmosu, měl údajně námitky proti vynakládání rozpočtových prostředků na tento projekt, zejména vzhledem k rozpočtovým škrtům. Podle listu Novaja gazeta vedl tento odpor 11. června k jeho sesazení.“
„Zdá se, že současné vedení Roskosmosu se bojí mít v čele řadu lidí, kteří dobře rozumí vesmíru. Proto mě, jak znám Sergeje Krikaljova, jeho odvolání příliš nepřekvapuje. Jsem opravdu ohromen tím, jak dlouho se v tomto systému udržel,“ řekl k tomu kosmonaut Fjodor Jurčichin.
Poněkud bezradný Rogozin teď dostal další nápad. Když britský miliardář Richard Branson 11. července vzlétl k hranici vesmíru ve své soukromé kosmické lodi financované jeho společností Virgin Galactic, Rogozin vyzval vlastní ruské superbohaté magnáty, aby se připojili k rozvoji kosmického průmyslu v zemi.
„Doufám, že jednoho dne začnou naši miliardářští oligarchové utrácet své peníze nikoli za další jachty a veletrhy marnivosti, ale za rozvoj vesmírných technologií a znalostí o vesmíru,“ napsal na twitteru.
Jestli budou oligarchové výzvou nadšeni, není jasné. Peníze ale nejsou pravděpodobně jediný problém ruského kosmického průmyslu. Ten prostě nese stopy všeho ruského a státního a je to znát.
