Rusové zakládají na Západě vlastní média a zcela zjevně ovládají i internetové debaty, kde zaznívá hlas Kremlu v přestrojení za lidovou debatu.
V Česku už si můžeme o názorech ruského vedení dost počíst. Máme tu k dispozici Hlas Ruska a v minulých dnech se spustil v češtině informační portál sputniknews.com. Tam se například dozvíme, že „japonský politik, bývalý premiér Yukio Hatoyama navštívil ve výročí připojení Krymu k Rusku poloostrov a i přes protesty oficiálního Tokia prohlásil, že krymské referendum bylo legitimní“. Použít různých bývalých veličin je oblíbená taktika. Různí generálové v důchodu a bývalí pracovníci CIA jsou v kursu.
Nebo: „V Rusku se děje něco neuvěřitelného – místo toho, aby se tato zem cítila poníženou a utlačenou pod nátlakem Západu, prožívá něco jako epochu renezance, soudí americký politolog Frederick William Engdahl.“ Tato ruská vlastnost bude neuvěřitelná nejspíš jen pro některé americké politology, kdyby se zeptal nás, řekli bychom mu rovnou, že běžní Rusové nikdy nic neměli, nemají a mít ani nebudou, takže jim zbývá jen národní hrdost. Ta je zadarmo a nemusí mít nic společného s realitou.
A poslední pípnutí ze Sputnika: „V Moskvě byl zveřejněn žebříček mediální rusofobie – rating negativního obrazu Ruska v zahraničních médiích. Česká média se také vyznamenala a skončila v první desítce, mezi Polskem a Švýcarskem, sdělil v rozhovoru pro Hlas Ruska expert Igor Nikolajčuk. Prakticky všechna zahraniční média, vyjma Sýrie, nabízejí čtenářům materiály více či méně očerňující Rusko a jeho lídra, prezidenta Vladimira Putina. K takovému závěru přišli experti z Ruského institutu strategických výzkumů.“
Jistě to bude ještě nějakou dobu trvat, než ohledně objektivity dotáhneme Sýrii. Rusko má rozhodně v „objektivitě“, tedy té své, ruské, náskok.
Ruská poetika
Otázkou je, jak bude Rusko reagovat na nějaký pokus o protiakci. Pokud půjde o nějaké vysílání zaměřené na ruské menšiny v zemích sousedících s Ruskem, nejspíš s tím Kreml nic moc nenadělá. Může se ale uchýlit k podobným úskokům, jako dělal v době studené války, kdy komunistické tajné služby nasazovaly do různých stanic své agenty a plánovaly proti nim teroristické akce, jako třeba proti Svobodné Evropě v Mnichově. Pak je tu ruské obyvatelstvo samotné, které zatím Putina dost nadšeně podporuje. Kdyby měla propaganda zlého Západu tuto idylu narušit, muselo by dojít na obvyklé prostředky, jako je třeba rušení vysílání, izolování internetu, vypovídání zahraničních novinářů. To, co nám dnes přijde přehnané, se může uskutečnit zítra. Likvidace nezávislých médií za pomocí únavného šikanování už tu je.
Zatím jsme na tom aspoň u nás docela dobře. Jak Sputnik píše: „Podle údajů institutu česká média patří do skupiny tzv. zlých trpaslíků — zemí, které nevytváří velký počet materiálů, ale přesto většina z nich má negativní obsah.“
Jedno je třeba Rusům přiznat – pořád ještě neztrácejí smysl pro poetický jazyk.
Rusky pro Rusy
Evropská unie ohledně krize na Ukrajině, lépe řečeno ohledně tamní rusko-ukrajinské války, chce do léta vyřešit, jak se podporou „svobody médií a hodnot EU“ postavit trvalé ruské dezinformační kampani. Na přípravu akčního plánu by měli dát prezidenti a premiéři osmadvacítky šéfce evropské diplomacie Federice Mogheriniové čas do června.
Na nebezpečí ruské propagandy upozorňovaly v minulých měsících především Polsko a pobaltské země, které mají výrazné procento rusky mluvících obyvatel. Už v lednu o problematice hovořili na své schůzce ministři zahraničí Unie. Nynější předsednická země, tedy Lotyšsko, a další v minulosti zmiňovaly třeba možnost vzniku ruskojazyčné televize.
Co s tím? Zatím jsme se mnoho nedozvěděli, pokrok je už to, že se o věci mluví. Podle diplomatů na propagandu z východu prý nemůže Evropa odpovídat vlastní propagandou, ale je třeba ruskojazyčné veřejnosti dát kvalitní informace. Tito lidé jsou zatím bombardováni ruským pojetím války, kde se dozvídají o „kyjevské fašistické vládě“ a banderovcích a o tom, jak Majdan řídily USA. Těmto bajkám věří nejen prosťáčci, ale také třeba Václav Klaus, přinejmenším se tak chová. Západ je líčen jako místo morálního úpadku, zatímco Rusko je obráncem skutečných evropských hodnot.
Fantazii se dnes prostě meze nekladou.
