Rusko má řadu lidí, o kterých u nás málo víme, ale možná se to brzo změní. Jsou bohatí, mají pozoruhodné známé a jsou velmi vlastenečtí a konzervativní. Jedním z nich je Konstantin Valerijevič Malofejev, který považuje za své heslo, že „povinnost pravoslavného Ruska je osvobodit Západ od okovů liberalismu“.
Kdo je Malofejev, čtyřicátník, který patří k další generaci ruských oligarchů? Absolvoval práva na Lomonosovově univerzitě, založil investiční fond Marshall Capital Partners a je největší minoritní akcionář telekomunikačního kolosu Rostělekom.
Petra Procházková o něm loni napsala: „Zatímco oligarchové, se kterými Putin uzavřel po svém nástupu k moci tajnou dohodu o neútočení a loajalitě, desátkách a vzájemné podpoře, pomalu ztrácejí vliv, nastupující generace ‚ideologických‘ byznysmenů je reprezentovaná právě Malofejevem. Druhá Putinova éra si žádá víc než jen sponzorování olympiád a látání děr ve státním rozpočtu.“

Co platí?
Co tedy budou tito lidé, konzervativní a pravoslavní vlastenci, ze svých miliard platit? Třeba věci, jako je odtržení Krymu a boj proti liberalismu a otevřené společnosti.
V květnu 2014 Malofejev organizoval ve Vídni schůzku ruské prokremelské elity s evropskou krajní pravicí. Zná se dobře s vůdci takzvané Doněcké lidové republiky.
Názory tohoto muže je tedy určitě dobré znát, protože to nejsou jen jeho názory. Takto smýšlí zřejmě dost lidí ve vysokých kruzích. A pokud nesmýšlí, tak se tak aspoň tváří. Rodí se nová ideologie.
Oligarcha poskytl 28. dubna rozhovor pro server gazeta.ru. V něm říká, že se Rusko musí „osvobodit na kulturní a duchovní rovině od materialistických a umělých ideologií 20. století, jako byly marxismus, fašismus a liberalismus“.
Podle něj jde o civilizační rozdělení. Buď jde někomu o to, aby Rusko šlo svou vlastní cestou a mělo své vlastní poslání ve světě, nebo někdo soudí, že Rusko je součástí globálního západního světa a jeho provincií, je jeho kolonií. Říká, že jednou letěl do Peterburgu společně s jedním stoupencem pozápadnění Ruska a neshodli se, protože dotyčný vysoce postavený úředník hlásal, že Rusko má mít ve světě důstojné místo. Malofejev se ho zeptal, zda první, ale dostalo se mu odpovědi, že ne, to už je obsazené, prostě důstojné. Oligarcha na to říká, že pak už se nebylo o čem bavit. Takoví lidé podle něj koncept suverenity považují za něco zastaralého, zatímco vlastenci jako on považují suverenitu za cosi posvátného.

Krym je začátek
Malofejev tvrdí: „Putinovo rozhodnutí anektovat Krym je těžké přecenit. Předtím jsme ztráceli, ustupovali. Za Putina se tento proces samozřejmě zastavil. Nejistota ohledně budoucnosti ale zůstala. Rozhodnutí ohledně Krymu podle mě říká, že bylo učiněno rozhodnutí ve prospěch našich vlastních zájmů. To je také dobře zřejmé našim partnerům v zahraničí, odtud také drsný postoj ze strany Spojených států. Amerika – nazývejme rýč rýčem – je teď na čtvrt století hegemonem dnešního světa, A je to vedení Ruska, kdo má hodit rukavici – to je velmi důležitý krok pro ruský lid. Celá naše historie ukazuje, že se můžeme efektivně rozvíjet pouze tehdy, když vítězíme.“
Gazeta.ru mu oponovala s tím, že kdyby se zeptal průměrného člověka na moskevské ulici, dozvěděl by se, že by lidé dali přednost relaxovanému západnímu způsobu života před neustálým vítězením. Na to Malofejev řekl, že když si 89 procent lidí myslí, že by se Krym neměl vracet za žádných okolností, tak to znamená, že jsou stoupenci jeho perspektivy.
Řeč došla také na obnovení monarchie. Podle oligarchy to není žádná utopie. „V Rusku je všechno možné.“ A říká, že „dnes chodí v neděli do kostela pět procent lidí, až to bude 30 nebo 50 procent, otázka monarchie se objeví sama“.

Jsme velcí
Za alarmující považuje, že klesá porodnost a požaduje podporu rodin s více dětmi. Stav západního světa považuje za výsledek úmyslné činnosti elit, které ve skutečnosti svět řídí, třeba Rockefellerové.
Spílá také bankám a úrokům z peněz. Podle něj dobře dělají muslimové a dříve církev, když bylo zakázáno půjčovat peníze na úrok. To je podle něj parazitismus, který je odlišný od skutečné ekonomiky, a je to důsledek vlivu judaismu.
To je tedy myšlenkový svět, ve kterém se pohybují vlivné ruské elity. Objasňuje nám to také, proč je tak přitažlivý i pro některé lidi na Západě. Konzervatismus a důraz na jasné hodnoty, nebo aspoň zdánlivě jasné jsou reakcí na doby anomie, rozvratu.
Západního liberála napadne, proč tedy, když má Rusko takovou duchovní výbavu, je zemí vymírající, kde se nerodí děti a lidé umírají dříve než jinde. Proč je to země, která je i technicky zaostalá. Ano, má jaderné zbraně, rakety a bojová letadla, ale to je asi tak všechno. Kupuje si snad někdo ve světě masově ruská auta? Žít z prodeje surovin je jistě velmi konzervativní, ale v dnešním světě poněkud nejisté.
Petr Jakovlevič Čaadajev píše ve svých Filosofických listech (1836): „Nikdy jsme nekráčeli ruku v ruce s ostatními národy; nepřináležíme k žádné z velkých rodin lidstva; nepatříme ani k Západu, ani k Východu a neosvojili jsme si tradici ani jednoho z nich. Jako bychom stáli mimo čas, nedotčeni obecnou výchovou lidského rodu. (…) Kdybychom se neroztáhli od Beringova průlivu až k Odře, nikdo by si nás ani nevšiml.“

To je to neštěstí. když vůdci nějakého národa usoudí, že velikost jeho národa musí být geografická velikost. Sousedi, třeste se…