Rusko je zemí, kde salónní postmodernismus rozkvetl květy nebývalých barev a tvarů. Bylo dosaženo výsledku na hranici lidských duševních sil. Splácat dohromady křesťanství a vraždění lidí je posledním zdařilým kouskem.

Konstantin Malofejev, boháč, putinovec, ruský imperialista, okázale pravoslavný „konzervativní“ křesťan a majitel webu Tsargrad.tv ztělesňuje stejnou ohavnost deformace víry jako patriarcha Kirill. Dokáže se ovšem vyjádřit s ohnivým svatým nadšením.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM vítá Karla III. a loučí se s možností, že Babiš řekne u soudu pravdu

Nový Týdeník FORUM vítá nového anglického krále a přináší jeho zevrubný portrét pod titulkem God Save The King. Autorka v…

Na Telegramu nedávno napsal: „Stětí Jana Křtitele je nejsmutnějším pravoslavným svátkem. Ale je to svátek. Přestože největší ze spravedlivých zemřel z vůle zhýralých vládců Heroda a Herodiady, jeho smrt byla jednou z předzvěstí velkého vítězství – zářivého Kristova vzkříšení. V Ruském impériu od 18. století se tento svátek stal dnem památky našich vojáků, kteří bojovali za pravdu a položili své životy za vlast. I dnes, přestože je neděle, se přísně postíme a modlíme se ke Křtiteli za vítězství sil světla nad silami temnoty. Vítězství ruské armády milující Krista. Šťastný svátek, pravoslavní křesťané! Jane Křtiteli, pros za nás Boha!“

Vyzařování putinismu má neblahý vliv na mozkové buňky. Svatý Jan Křtitel nebyl voják a – jako vedlejší téma – tepal taky nepravosti u dvora. Tak ho popravili. Dnešní Putinovi placení bojovníci sesbíraní z neruských republik, naverbovaní trestanci a nepříliš bystří kadyrovci z muslimského Čečenska jsou oficiálně vojáci, a tedy ve službách dvora. Putinovy válečné zločiny a jeho milostné pletky, o kterých se dost ví, si z nich netroufne kritizovat nikdo.

Pokud jde o useknuté hlavy, jeden případ jsme tu nedávno zmiňovali. Igor Mangušev, vysoký manažer trollfabriky ze Sankt Petěrburgu, v jednom moskevském klubu ukazoval lidskou lebku údajně patřící ukrajinskému vojákovi z Mariupolu.

Když se někdy cituje Dostojevského výrok, že „není-li Bůh, je všechno dovoleno“, je třeba ho doplnit zjištěním, že když se někdo odvolává na Boha, je mu dovoleno ještě víc. Některé zločiny jsou tak velké, že si je pachatel může omluvit jen odvoláním se na vyšší moc. Do lidských měřítek už se to nevejde.

Jako v islámu vznikl islamismus, v křesťanství vznikl křesťanismus.  Pach krve se přerazí kadidlem a naříkání lidí se přehluší zpěvy. Než tihle lidé skončí v pekle, udělají peklo druhým na zemi.