Bývalý poslanec Státní dumy Ruské federace Ilja Ponomarjov na základně Legie Svoboda Ruska poblíž fronty na Donbase. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Na dům ruského opozičního politika Ilji Ponomarjova poblíž Kyjeva zaútočily v noci na čtvrtek drony íránské výroby Šahed. Na sociální síti na to upozornil běloruský kanál NEXTA. Ponomarjov byl poslancem ruské Státní dumy, v roce 2014 hlasoval jako jediný proti anexi ukrajinského poloostrova Krym. Nyní bojuje proti režimu Vladimira Putina.
V noci na čtvrtek ruské síly zaútočily na Ukrajinu balistickými raketami Iskander-M a sedmi bezpilotními letouny Šahed. Ukrajinské jednotky protivzdušné obrany všechny ruské bezpilotní letouny zničily. Trosky sestřeleného bezpilotního letounu Šahed ale v Kyjevské oblasti způsobily zranění dvou civilistů a poškodily obytnou budovu.
„Nepřítel už druhou noc po sobě útočí na naši oblast útočnými drony. Na útok v oblasti reagovaly síly protivzdušné obrany. Všechny nepřátelské cíle byly sestřeleny. Nedošlo k žádným úderům na obytnou ani kritickou infrastrukturu. Bohužel, dva lidé byli zraněni padajícími úlomky sestřelených dronů,“ napsal šéf Kyjevské oblasti podle webu Ukrajinska pravda.
Ponomarjov i jeho žena utrpěli zranění, nejsou ale v ohrožení života. „Dnes mám zřejmě druhé narozeniny,“ napsal později Ponomarjov na komunikační platformě Telegram. „Pátý pokus o útok byl nejnetradičnější a nejúspěšnější, těžko se mu bránit,“ dodal.
Hlasování proti anexi Krymu ukončilo jeho kariéru
Ponomarjov byl poslancem Státní dumy od roku 2007 do 2016. Jeho politická kariéra poslance ale fakticky skončila už v roce 2014, kdy obě komory hlasovaly o zákonu, kterým Ruská federace anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Celkem 455 poslanců bylo pro, proti hlasoval jen jeden – Ilja Ponomarjov.
V rozhovoru pro deník FORUM 24 už dříve prohlásil, že k hlasování proti anexi Krmyu měl tři důvody. „Tím prvním bylo to, že jsem si byl jistý, že to povede k velké válce. To, co vidíme teď, ukazuje, že jsem měl pravdu. Druhým bylo to, že jsem si myslel, že je to kontraproduktivní, protože jsem si byl jistý, že to povede k mezinárodní izolaci Ruska, rozvázání ekonomických vazeb, kolapsu ruské ekonomiky, mezinárodním sankcím a tak dále. Rusové by v tom případě chudli a chtěl jsem chránit jejich zájmy.“
Třetím důvodem bylo, že anexi považoval prostě za nemorální. „Šlo o porušení ruských závazků. Ukrajina se zbavila jaderných zbraní za garanci bezpečnosti svých hranic. Vždy jsme říkali, že Ukrajina je naším strategickým partnerem, máme tam rodiny a známé a vnímal jsem to jako bodnutí do zad. Bylo to velice nemorální,“ dodal.
Ještě v roce 2014 se v centru Moskvy objevil obrovský billboard. „Národní zrádce“, stálo vedle jeho fotografie. V srpnu stejného roku, když byl ve Spojených státech, federální exekutoři zmrazili jeho bankovní účty a oznámili, že mu nedovolí vrátit se do Ruska kvůli probíhajícímu vyšetřování zpronevěry. Do Moskvy, kde se v roce 1975 narodil, se tak už od roku 2016 nepodíval ani jednou.
„Když se ukázalo, že se do Ruska nemůžu vrátit, rozhodl jsem se zůstat na Ukrajině. Pomáhal jsem jí s ekonomickými investicemi v energetice a produkcí zemního plynu. V té době jsem se dal do boje, a když jsem to začal dělat, zbavili mě mandátu poslance,“ odkazoval se v rozhovoru pro FORUM 24 na kontroverzní zákon z roku 2016, který dumě umožnil odvolat konkrétního poslance. Právě on byl tím prvním, který byl na základě tohoto zákona odvolán. Přestože jeho mandát měl skončit až v září, přišel o něj už v červenci.
Šlo o pomstu Vladimira Putina, který si chtěl došlápnout na neukázněného levicového liberála, jenž svoji politickou kariéru odstartoval v Komunistické straně Ruské federace? Ponomarjov si je jistý, že ano. „Nelegálně mi odepřeli právo vrátit se zpátky, a tak jsem uvízl na Západě.“
Nebyl to první případ, kdy se postavil proti vůli ruského prezidenta. Už v roce 2012 stál v čele protestů po prezidentských volbách, ve kterých získal Vladimir Putin svůj třetí mandát. Protestoval ale i o rok později za propuštění politických vězňů. Od té doby však k podobným masovým akcím v Rusku nedošlo. Nedochází k nim ani nyní, kdy ruské ztráty na Ukrajině atakují hranici 400 tisíc lidí. Ponomarjov, který má stále americké telefonní číslo, protože je prý bezpečnější, byl ale optimistický.
Kyjev bránil se zbraní v ruce
Kyjev, kde od roku 2016 žije, bránil v roce 2022 – krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu – se zbraní v ruce. „Nebojuji proti Rusku, ale proti Putinovi, putinismu a ruskému fašismu,“ vysvětloval svůj vstup do ukrajinských sil. Své plány na svržení Vladimira Putina ale osnuje v Polsku. Právě ve Varšavě založil Kongres lidových zástupců, který se prohlašuje za přechodný parlament Ruské federace nebo jeho možného nástupce „po nadcházejícím definitivním pádu režimu Vladimira Putina – uzurpátora moci“.
Kromě Kongresu lidových zástupců, který by v ideálním případě měl podle Ponomarjova nahradit Státní dumu, ale pracuje i na organizaci ozbrojených jednotek, které by mohly provést ozbrojený puč. Stojí v čele politického křídla Legie Svoboda Ruska, která bojuje po boku ukrajinských vojáků a několikrát podnikla i výpad na území Ruské federace. I proto se občas přirovnává k Charlesi de Gaullovi.
Válka se tak podle něj do jisté míry stala pro ruského prezidenta sebevražednou. „Ve stejném smyslu, jako byla druhá světová válka sebevražedná pro Hitlera. Myslím, že pro Čechy by mělo být zcela zřejmé, že pokud by svět Hitlera v roce 1938 zastavil v tehdejším Československu, válka by se nerozšířila do celého světa. Svět ho ale nezastavil a válka se rozšířila do dalších zemí. Nyní jsme ve stejné situaci,“ popisoval v rozhovoru pro FORUM 24 Ponomarjov a dodal, že ruský režim ztrácí pevnou půdu pod nohama.
Sám je ale Ponomarjov přesvědčen, že pro Vladimira Putina už neexistuje žádná cesta zpět. „Je pozdě a je v podstatě odsouzen k smrti. Je to jen otázka času. Nevíme, kdy se to stane, ale určitě se to stane.“ Stejně tak je přesvědčen, že se do Ruska jednou vrátí. „Všichni se tam vrátíme, ale potřebujeme ozbrojenou hrozbu, abychom to dokázali. To je jediná šance, jak to dokážeme. Aktivně bojujeme a zvítězíme. Myslím, že se to stane spíš dříve než později,“ uzavřel.
