Gazprom ohlásil propad těžby plynu na nejnižší úroveň v historii společnosti. Poté, co ztratil evropský trh s plynem a nedočkal se nové smlouvy na dodávky do Číny, snižuje těžbu a zmrazuje vrty na těžebních polích.

Známý ruský blogger Anatolij Nesmijan, který píše pod jménem El Mjurid, si všímá velkých problémů ruského plynárenského gigantu Gazprom. Ve své výroční zprávě zveřejněné v pondělí společnost sdělila, že na konci roku 2023 činila produkce plynu skupiny Gazprom 359 miliard bubických metrů. Oproti roku 2022 přišel Gazprom o dalších 13 procent produkce, tedy o 53,9 miliardy metrů kubických, a oproti předloňskému roku 2021 o 30 procent produkce, tedy o 156 miliard metrů krychlových. Loňský výsledek společnosti byl nejhorší za 34 let od transformace Ministerstva plynárenského průmyslu SSSR na Gazprom.

Nesmijan cituje The Moscow Times a vypočítává, jak se produkce Gazpromu dlouhodobě snižuje. Z „trosek Sovětského svazu“ společnost ještě vytěžila více než 600 miliard metrů kubických ročně. Počátkem roku 2000 to bylo již 520 miliard, v roce 2012 produkce klesla pod 500 miliard a po anexi Krymu na 420 miliard.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

„Za současných okolností směřuje Gazprom přímo ke kolapsu. Není šance na návrat odbytových trhů ani na vytvoření nových, srovnatelných s těmi ztracenými. Zvláště v podmínkách probíhající energetické transformace, kdy se podíl ‚tradičních‘ energetických zdrojů bude objektivně zmenšovat a konkurence jen poroste.
Gazprom táhne ke dnu infrastruktura, která je ‚šitá na míru‘ vývozu a kterou je téměř nemožné oddělit od obecné výrobní a dopravní infrastruktury. Zároveň tuto infrastrukturu obsluhoval kolosální řídicí aparát, pro který dnes není práce, ale který se jako každá byrokratická struktura zabývá dvěma základními životními potřebami: přežít a najíst se. Klasický manažerský Golem, který chce jen žít.“

Kromě plynu jsou tu ještě i „vedlejší aktiva“ Gazpromu, jako je třeba fotbalový klub Zenit. Sportovní aktiva všech velkých ruských společností nejsou jen záležitostí image, ale také „téměř legální mechanismus vyvádění kolosálních finančních prostředků“ s jejich následným „zúročením“ v kapsách manažerů.

K poklesu produkce plynu došlo velmi rychle a nyní zřejmě nastane nová rovnováha. Dá se čekat, že se tomu přizpůsobí ceny plynu. „A milí Rusové budou opět vyzváni k pochopení. Je však nepravděpodobné, že by to problém vyřešilo, ale pomůže to prodloužit agónii a nechat vše ještě nějakou dobu při starém,“ předpovídá nakonec blogger Nesmijan.