Na ruský federální projekt „Čistá voda“ bylo v jednom burjatském sídle vynaloženo 40 milionů rublů (asi deset milionů českých korun). Místní obyvatelé se však žádné vody nedočkali, píše kanál Govorit NeMoskva na sociální síti Telegram.
Federální projekt „Čistá voda“ byl v burjatském ulusu (tradiční název pro osady v Burjatské republice s převážně původním obyvatelstvem, pozn. red.) Nur-Selenije zahájen v roce 2022. „V rámci projektu bylo v 11 ulicích osady položeno asi pět kilometrů potrubí. Plánovalo se, že čistou vodou bude zásobováno 1,5 tisíce lidí. Obyvatelé se však vody nedočkali. Dva měsíce po spuštění nového vodovodu voda zmizela. Od té doby se objevuje jen sporadicky,“ uvádí zpráva.
V místech hlavních studní se vytvořily propadliny, trhliny a praskliny. Obyvatelé osady je museli ohradit improvizovanými prostředky: prkny, lany a pneumatikami. Do situace se dokonce vložilo státní zastupitelství a bylo zahájeno trestní řízení pro nedbalost.
„Letos v zimě studny zamrzly. Lidé musí stát fronty u jediného placeného stánku s vodou v ulusu. V průměru lidé utratí za vodu pro jednu rodinu až dva tisíce rublů (přibližně 500 českých korun) měsíčně. Aktivisté se plánují znovu obrátit na prokuraturu.“
Ulus Nur-Selenje je součástí aglomerace Ulan-Ude a nachází se 16 kilometrů od centra města. „Lze si představit, co se děje o něco dále od hlavního města republiky,“ komentuje to kanál Govorit NeMoskva.
Zanedbaná infrastruktura představuje pro Rusko značný problém a postihuje velká města i odlehlé regiony. Zvláště patrné to bylo za letošních velkých mrazů, kdy na mnoha místech popraskalo potrubí.
Předseda dozorčí rady Fondu pro podporu reformy bydlení a komunálních služeb Sergej Stěpašin již v roce 2021 řekl, že komunální infrastruktura v Rusku je opotřebovaná z 60 až 70 procent. Podle ministerstva výstavby a bytového a komunálního hospodářství by se mělo každoročně vyměnit nejméně pět procent potrubí s vysokým opotřebením (především tepelná a vodovodní zařízení), ale vyměňují se pouze dvě procenta.
„Záchrana před zmrznutím je nejdřív záležitostí těch, kdo mrznou. Jsou to lidé, kteří zažívají vážné nepříjemnosti a v ruském klimatu se někdy ocitají na hranici přežití. A to se děje každým rokem ve stále větším měřítku. Nemají příliš na výběr – od vytápění táborovými ohni až po ubytování u příbuzných nebo v dočasných ubytovacích zařízeních. To je často doprovázeno značnými materiálními škodami v případě rozmrazování topných a vodovodních systémů, které zpravidla nikdo nikdy nenahradí,“ píše ruský podnikatel Vitalij Ginzburg žijící v České republice.
Problémem infrastruktury jsou podle analytiků jak chybějící peníze, které nyní pohlcuje i vedení války na Ukrajině, tak vysoká míra korupce, která zasahuje veřejný sektor.