Ruská společnost pro výzkum veřejného mínění Levada Centrum provedla průzkum, v němž se ptala, koho by Rusové volili v prezidentských volbách, pokud by se konaly již tento týden. Výsledky nebyly překvapivé, ale průzkumníci se rozhodli provést experiment, který už překvapivý rozhodně byl. Poslední otázka totiž zněla, zda účastníci slyšeli o tom, že Vladimir Putin minulý týden podpořil kandidaturu na prezidenta Andreje Semjonova, a pokud ano, zda by pro něj hlasovali.
Že jste o Andreji Semjonovovi nikdy neslyšeli? Není divu, je totiž vymyšlený. Analytici chtěli vyzkoušet, jakou autoritu mezi občany má současný prezident největší země světa. A tyto výsledky byly překvapivé: 18 % respondentů odpovědělo, že by smyšleného kandidáta volilo. O kandidátovi slyšelo 11 % a 15 % jej bude volit přesto, že o něm nikdy neslyšeli, ale rozhodující pro ně je, že ho podpořil Vladimir Putin.
Otázka ohledně fiktivního kandidáta výzkumníky napadla ve spojitosti s tím, že v březnu 2018 Vladimiru Putinovi vyprší druhý mandát a podle ruské ústavy již nemůže znovu kandidovat. Když stejná situace nastala v roce 2008, tehdejší hlava státu podpořila kandidaturu Dmitrije Medveděva, který se na jedno volební období skutečně stal prezidentem. „Pauza“ mezi mandáty byla skulinou v ústavě a umožnila Putinovi v roce 2012 nastoupit na prezidentský post znovu. Dnes se dokonce uzavírají sázky, zda Vladimir Putin použije stejný manévr jako v roce 2008, nebo bude plynule pokračovat do třetího volebního období v řadě.
Server Echo Moskvy přinesl vyjádření Dmitrije Peskova, mluvčího prezidenta Putina, ve kterém vysvětluje, že výsledky výzkumu svědčí o vysoké důvěře, které se hlava státu těší, a že občané vnímají pozitivně jeho personální politiku.
Na druhou stranu celé dvě třetiny dotazovaných odpověděly, že o Semjonovovi nic neslyšely, a proto pro neznámého kandidáta, i když ho podporuje Vladimir Putin, hlasovat nebudou. Levada Centrum výsledky komentuje, že oněch 11 % tvrdících, že kandidáta znají, nemusí nutně lhát. Spíše to svědčí o jejich nezájmu o politiku a procesy, které ji řídí, což se podle nich v průzkumech veřejného mínění dlouhodobě ukazuje.
Průzkum proběhl na celém území Ruska, účastnilo se 1600 jak městských, tak venkovských obyvatel oprávněných volit. Jméno volavky autoři vybírali, aby bylo co nejvzdálenější jakémukoliv politikovi nebo mediálně známé osobě.
Podobný, ale reálný příklad ovšem můžeme najít i u nás. V minulých parlamentních volbách v roce 2013 se do poslanecké sněmovny dostal Miloš Babiš, skutečně žijící jmenovec předsedy Hnutí ANO Andreje Babiše, kterému shoda jmen vynesla mandát. Miloš Babiš byl na 13. místě kandidátce za Středočeský kraj, ze kterého díky preferenčním hlasům dostal až na první příčku a předběhl tak dokonce lídra kandidátky Jaroslavu Pokornou Jermanovou.
