Ruský velvyslanec v ČR Alexandr Zmejevskij vydal prohlášení k výročí konce války. Promeškal příležitost mlčet a navíc ukazuje, že vůbec nechápe, jak systém demokratické země funguje. Jak by mohl, když v putinovském Rusku nic takového nemají.
Zmejevskij napsal skutečně pozoruhodné věty: „Chápeme, že nezodpovědné kroky ojedinělých odvázaných komunálních úředníků neodráží náladu drtivé většiny obyvatel země. Svědčí o tom jak postoj, jejž vyjádřil prezident ČR Miloš Zeman, tak četné vzkazy nelhostejných českých občanů, kteří nám vyslovují rozhodný nesouhlas s výsměchem památce vojáků Rudé armády.“
Kdo to mají být ti „odvázaní komunální úředníci“? V Rusku to možná mají jinak, ale u nás je rozdíl mezi zvoleným politikem a úředníkem. Trojice starostů, která je v poslední době terčem útoků kremelské vojensko-policejní fašistické junty, jsou politici a byli zvoleni občany. Kroky, které dělají (odstranění pomníku maršála Koněva a postavení památníku vlasovcům), dělají na základě svého mandátu. Je úplně zbytečné, aby k tomu jakýkoli velvyslanec něco psal, protože žijeme pořád ještě v demokracii, a tak se s tím nedá nic dělat. To jen v Rusku mají geniální „vertikální systém“, kde může prezident Putin a jeho klika cokoli. Tady to tak pořád ještě nejde, byť by si to někteří jedinci a skupiny zřejmě přáli.
Pak už zní jenom jako výsměch, když Zmejevskij dále píše: „Jenom společně dokážeme čelit dnešním velice vážným hrozbám. Jenom na základě dobrých sousedských vztahů, vzájemného porozumění a respektování zájmů dokážeme řešit globální bezpečnostní problémy, aby ve světě panovaly ideály spravedlnosti a dobra.“
Ještě že s Ruskem přímo nesousedíme. Mít takového souseda hned za hranicemi, to by skutečně znamenalo „bezpečnostní problém“. Ideály spravedlnosti a dobra si musí nejdřív v Rusku ujasnit. Zatím s tím mají přinejmenším posledních sto let jisté problémy a nelepší se to. Krym je nadále anektovaný a vedení v Kremlu zřejmě pořád nechápe, co komu vadí na tom, že porušili mezinárodní právo a ukradli kus území jiného státu. Vedou nevyhlášenou válku s Ukrajinou vydávanou za občanskou válku, lžou o sestřelení civilního letadla nad územím ovládaným za ruské pomoci separatisty a vysílají do zahraničí agenty s novičokem.
Na prezidenta Zemana, snaživého kolaboranta, se ovšem odvolává Zmejevskij právem. Zeman se opravdu překonával. Ve svém loajálním dopise Putinovi se nechal slyšet: „Nezapomínáme, že v bojích za osvobození Československa položilo život na 140 tisíc vojáků Rudé armády. Víme, že bez jejich obětí, bez hrdinství ruského lidu a dalších národů Sovětského svazu a bez hrdinného odhodlání vojáků Rudé armády, která – ač si to někteří přepisovači historie odmítají připustit – osvobodila většinu území tehdejšího Československa, bychom se nikdy nestali nezávislým a sebevědomým národem, jakým jsme dnes.“
Jestli někdo přepisuje dějiny, tak je to Zeman. Stačí se podívat na mapu a znát trochu historii, abychom viděli, že závislost a ponižování národů se dost přesně kryje s linií, kam až došla v roce 1945 Rudá armáda. Na východ od této čáry panovala nesvoboda, vláda zločinců a kremelských loutek. Vojska vyslaná Moskvou si to u nás ještě pojistila vpádem v srpnu 1968. Následujících dvacet let tu o sebevědomém národě a nezávislosti nemohla být řeč. Byl to brežněvovský Sovětský svaz, který nás uvrhl do temnoty normalizace, a ten samý SSSR, kterému Vladimir Putin toužil sloužit jako důstojník KGB a také si tento sen splnil. Mentalita příslušníka komunistické tajné policie mu už zůstala.
Zeman ještě patolízalsky vykládá, jak ho mrzí, že nebyla přehlídka na Rudém náměstí, kam by se tak rád podíval. Prý to snad zvládne, hned jak to půjde, a těší se na setkání s Putinem. Dopis ukončuje v azbuce: „С Днём Победы!“
Byl by to hezký květen, kdyby se tady nehemžil čínský virus a moskevští zombíci.