Čtyři dny trvalo, než si české ministerstvo zahraniční pozvalo ruského velvyslance na pohovor kvůli ruským výrokům o tom, že smrtící nervový plyn novičok mohla vyrobit i Česká republika. Vysvětlení velvyslance Alexandra Zmejevského příliš nepomohlo.

Předvolání velvyslance v diplomacii značí jistý stupeň „rozladění“, nespokojenosti s tím, jak protistrana jedná.

Ministr zahraničí Martin Stropnický po jednání s ruským velvyslancem řekl, že se důrazně ohradil „proti naprosto nepodloženým tvrzením mluvčí ruského MZV ohledně obvinění ČR a dalších zemí (Švédsko, Slovensko, Velká Británie, USA) z pokračujícího výzkumu a vývoje nových bojových chemických látek“.

Ruský velvyslanec se ohradil

Stejné tvrzení navíc Rusko veřejně zopakovalo i v rámci mezinárodních fór – Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Zdůraznili jsme, že jde o urážlivá, naprosto nepodložená tvrzení, která jsou zcela v rozporu s oboustranným zájmem na vzájemné spolupráci. Litujeme, že při tom Ruská federace nebere v úvahu vysokou cenu a značné škody, které taková prohlášení způsobují ve vzájemných vztazích,“ konstatuje české ministerstvo zahraničí.

Česká republika zároveň vyzvala Rusko „aby pozitivně reagovalo na legitimní zájem britské strany případ vyšetřit a spolupracovalo s vyšetřovateli“.

Ruský velvyslanec se na jednání naopak ohradil proti obviňování ze strany Velké Británie „za situace, kdy vyšetřování teprve probíhá“.

„Dostalo se nám ujištění, že Rusko ČR a další státy neobviňuje, pouze poukazuje, že tyto chemické látky mají schopnost vyrábět i další jmenované země. Česká strana ruskému zástupci vysvětlila, že se jedná pouze o vytváření protilátek na ochranu a obranu proti jejich bojovému použití,“ popsalo jednání ministerstvo zahraničí.

Dvacet let úmluvy

Ve světě už dvacet let platí úmluva o zákazu chemických zbraní. Na základě mezinárodní dohody bylo údajně na světě zničeno 95 % všech chemických zbraní, k úmluvě se připojilo 192 zemí světa.

Podle vojenských expertů mělo chemické zbraně ještě v roce 1997 prokazatelně sedm zemí. „A ty to také deklarovaly. Dnes už pouze čtyři – Rusko (ještě z dob Sovětského svazu), USA (které je likvidují), Indie a Sýrie,“ řekl už dříve pro Aktuálně.cz Vratislav Osvald, ředitel odboru výcviku Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení NATO.

Na území Československa se v minulosti bojové chemické látky vyráběly – ve 30. letech se v továrně v Žilině vyráběl yperit.

V slovenských Zemianských Kostoľanoch se vyráběl adamsit a počítalo se i s výrobou dalších bojových chemických látek.

Po druhé světové válce se bojové chemické látky v Zemianských Kostoľanoch začaly vyrábět znovu – už jen pro účely výzkumu a výcviku.

Dnes Zemianské Kostoľany slouží jako výcvikové a testovací centrum chemických a toxických látek Severoatlantické aliance.

Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org