Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) si na pondělní odpoledne předvolal ruského velvyslance v ČR Sergeje Kiseljova, aby vysvětlil sankční seznam Moskvy, na němž jsou i čtyři čeští politici. Chce také vysvětlit ruský dokument o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, který podle odborníků zkresluje historii.
Dokumentární film o „odtajněných stránkách“ dějin Varšavské smlouvy vysílala ruská státní televize Rossija 1 v květnu. Televize obhajovala i invazi do Československa v srpnu 1968, která podle stanice představovala „skutečně vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy“. Snímek už odsoudilo i slovenské ministerstvo zahraničí.
Rusku je to jedno
Můžeme očekávat, že Rusku je celkem jedno, co si myslí naše vláda a občané o skutečné roli Varšavské smlouvy. Tamní propagandisté nevyrábějí takové filmy kvůli tomu, aby občany někdejších satelitů obíhajících kolem Kremlu o něčem přesvědčili. Je to strategie zaměřená na domácí publikum.
V dobách SSSR byli občané dostatečně vystaveni masáži brežněvovských sdělovacích prostředků, takže mnozí si skutečně mysleli, že v Praze se chystala nějaká kontrarevoluce. Jenomže čtvrtstoletí po konci komunistické vlády dorostla nová generace, která nedostala infuzi těch správných vlasteneckých myšlenek, jak si je představuje Vladimir Putin. Je tedy třeba ideologické škody způsobené rozpadem Sovětského svazu a ztrátou informačního monopolu napravit.
Na nás se musí rafinovaněji
Možná se ale najde i u nás pár lidí, kteří budou věřit podobným blábolům. Jak mizí historická paměť, bude si stále méně lidí pamatovat, co se vlastně stalo. Na ty bude mířit nějaká rafinovanější propaganda, která přímo neřekne, že nás SSSR a celá Varšavská smlouva přijely osvobodit, ale něco ve stylu, že nebylo všechno jednoznačné. Mnoho intelektuálů zajásá, protože nemají rádi jednoznačnost, aby se neztrapnili. Kdo bude pořád mluvit o okupaci, bude nakonec za myšlenkového dinosaura bez rozletu.
Proto je dobře předvolat si na na naše Ministerstvo zahraničí ruského velvyslance, aby nám věc vysvětlil. Nevysvětlí nám samozřejmě nic, od toho tu přece není. V tomto případě je to ale také od vlády gesto, které směřuje spíše k nám domů. Občané si nemají myslet, že bývalý velmocenský okupant si může vykládat nesmysly a nikdo si toho u nás nevšimne, nebo že už jsme veškeré citlivosti pozbyli.
