Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), kterým kritizovala zvýšení základní úrokové sazby, je podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka nekompetentní. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v České televizi. Podobná slova použil také bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.
„Dnešní rozhodnutí ČNB přehodilo výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země. Zatímco centrální banky ve vyspělém světě podporují růst a životní úroveň, ta naše zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně,“ kritizovala čtvrteční rozhodnutí bankovní rady Schillerová.
Skutečné inflační tlaky jsou podle ní jinde. „Je to nedostatek pracovních sil, nedostatek materiálů, logistické problémy, zdražení energií na světových trzích,“ doplnila šéfka státní kasy.
„Ta slova jsou nekompetentní, naprosto nekompetentní,“ reagoval v Otázkách Václava Moravce guvernér České národní banky Jiří Rusnok s tím, že výrok Aleny Schillerové je obsahově mimo.
„Zaprvé nevím, jak se to definuje, zadruhé se používají pojmy, které nesedí. Takže sorry. Hospodářskou politiku z padesáti možná až šedesáti procent tvoří i ona. Nevím, co je rozvojový svět, sazby zvyšovalo i Norsko a garantuji, že je budou zvyšovat i další,“ vysvětlil Rusnok. „My máme za úkol starat se o měnovou stabilitu, z toho já se nemůžu vymknout,“ dodal guvernér ČNB.
Bývalý viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl byl pak ještě ostřejší. „Nepamatuji si, kdy by paní ministryně řekla kompetentní výrok,“ pustil se do šéfky státní kasy. Podle Hampla vstoupí Schillerová do historie jako nejhorší ministryně financí.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
Schillerová i premiér Andrej Babiš (ANO) krok centrální banky odmítli, ČNB jím chce zastavit růst cen. Za tím podle bankéřů stojí oživení hospodářství po pandemii a rostoucí domácí poptávka. „Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o letní makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. S prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty letní prognózy jako výrazně proinflační, a tudíž vyžadující rychlejší zvyšování úrokových sazeb ve srovnání se stávající prognózou,“ vysvětloval už ve čtvrtek Rusnok.
Pro zvýšení hlasovalo pět ze sedmi členů. Dva členové rady hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.