Ruská bojová letadla zřejmě pokračují v poměrně vysokém počtu úderů pomocí klouzavých bomb na Ukrajině, ačkoliv ukrajinští představitelé hlásí sestřelení řady ruských bombardovacích letounů v posledních týdnech. Ve své poslední analýze vývoje ruské invaze na Ukrajinu to napsal americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny uvedl, že jeho armádě se od začátku února povedlo zničit 15 ruských bojových letadel . Moskva to nekomentovala.
Ruské bombardéry Suchoj Su-34 doprovázené letouny Su-35 provádějí denně sto i více bojových letů a vypouštějí řízené klouzavé bomby na ukrajinské pozice do vzdálenosti až 40 kilometrů podél frontové linie, napsal v pondělí magazín Forbes.
Deník The New York Times (NYT) později uvedl, že ruská taktika se mění a invazní armáda zintenzivňuje operace ve vzduchu, přičemž agresivnější letecká podpora pomohla ruským jednotkám nedávno postoupit na východě Ukrajiny. Rusové použili údery klouzavými bombami při obsazení ukrajinské Avdijivky v polovině února a pravděpodobně se snaží strategii zopakovat, aby podpořili pokračující útočné operace na jiných místech, píše ISW.
Tyto zprávy podle ISW nasvědčují tomu, že ruské letectvo udržuje vysoký počet úderů pomocí bojových letounů a je zřejmě ochotno tolerovat rizika pro letadla. „Ruské velení možná rozhodlo, že pozitivní účinky vyvolané takovými leteckými operacemi převažují nad náklady,“ domnívá se americký institut. Jen o několik dní dříve přitom informoval o zřejmě „výrazném poklesu“ aktivity ruského letectva u fronty, byť upozorňoval, že není jasné, jak dlouho to potrvá.
Ukrajinská armáda v poslední době hlásí relativně často sestřely ruských bojových letounů na východě země, kde pokračují pozemní boje. V únoru Kyjev oznámil také likvidaci druhého ruského letounu včasné výstrahy a velení A-50 nad Azovským mořem. ISW poznamenal, že nemohl nezávisle ověřit ukrajinská hlášení o sestřelení letounů v posledních týdnech. NYT píše, že nelze ověřit většinu hlášených sestřelů a jeden z vysokých amerických představitelů se vyjádřil k hlášené bilanci skepticky.
Podobně se k ohlášeným sestřelům staví i někteří analytici, kteří z otevřených zdrojů ověřují ruské i ukrajinské ztráty bojové techniky. „Tvrzení ukrajinských vzdušných sil se po pádu Avdijivky stala naprosto směšná. Zatímco několik ruských vojenských letadlech, včetně letounu včasného varování A50U bylo nedávno sestřeleno, jejich pokračující tvrzení o sestřelech či zásazích mnoha Su-34 s nulovými důkazy vypadají prostě špatně. Tak jako dnes, kdy tvrdí, že sestřelili přinejmenším tři Su-34. Myslím si, že všichni chápou, že během války je někdy nutné „natáhnout pravdu“ pro domácí, či zahraniční publikum, obzvláště, když se válka nevyvíjí tak dobře, jak byste chtěli, ale jak jsem řekl dřív, tato tvrzení začínají být směšná a přimějí lidi k tomu, aby zpochybňovali jiná tvrzení ukrajinských ozbrojených sil,“ napsal jeden z nich.
Ukrajinci si podle něj v některých případech zřejmě připisují zásluhy za letadla, na která stříleli, ale jejichž sestřelení nebylo potvrzeno, napsal NYT. Podotkl, že nizozemský server server Oryx, který na základě fotografií a záběrů vede statistiky zničených zbraní na ukrajinském bojišti, a ruští vojenští blogeři potvrdili ztrátu několika letounů, britská vojenská rozvědka pak zničení stroje A-50.
The New York Times připomíná, že Ukrajině se po vpádu ruských vojsk do země v únoru 2022 díky vzdušným bojům a obratnému používání protiletadlových střel podařilo zabránit tomu, aby Moskva ovládla ukrajinskou oblohu. Po měsíci a těžkých ztrátách mezi svými bojovými letouny Rusko přestalo létat za frontovou linii, napsal dříve londýnský think-tank Royal United Services Institute (RUSI). Invazní síly místo toho začaly z dálky odpalovat na Ukrajinu různé typy střel a vysílat na ni útočné drony.
Rusko podle RUSI po nějakou dobu nevyužívalo efektivně „potenciálně velkou a účinnou palebnou sílu“ svého letectva k úderům na ukrajinské frontové pozice. To se však začalo měnit loni, když invazní vojsko začalo používat klouzavé bomby, tedy řízenou munici, která se shazuje z letadla a může letět na větší vzdálenost k cíli, píše NYT. Tato munice, která nese stovky kilogramů výbušnin, podle něj může prorazit i do pozemních bunkrů, které mají chránit vojáky na frontě.
Forbes upozornil také na to, že klouzavé bomby používá i ukrajinská armáda, konkrétně jde podle něj o munici AASM Hammer, kterou od letošního ledna dostává od Francie. Nicméně Ukrajinci podle magazínu mají těchto zbraní výrazně méně než Rusové.