KOMENTÁŘ / Názory v ruských médiích připomínají bláznivé kyvadlo. Vcelku tam převažuje fanatická agresivita, ale pak se na chvilku objeví i nějaký racionální úsudek. Jeden týden mají Ukrajinci v boji s ruskými okupanty navrch, a pak hned z Ruska slyšíme volání po jaderném útoku. Další týden ukrajinská ofenziva polevuje, a v Rusku se objeví kritici použití jaderných zbraní. Rozumně vysvětlují, že by se jaderná agresivita obrátila proti Rusku samotnému.

Čtení této debaty je hrozným zážitkem. Putinův přítel, vysokoškolský profesor a čestný předseda ruské Rady pro vnější a obrannou politiku Sergej Karaganov navrhl v ruských médiích preventivní jaderný útok na vybrané evropské město. Konkrétně na polskou Poznaň. Takovým útokem by prý Rusko mohlo zachránit lidskou civilizaci a zabránit horšímu jadernému konfliktu, ukončit válku a způsobit dokonce novou obrodu civilizace.

Je to něco neskutečného. S panem Karaganovem přinesl dva týdny před loňskou invazí vstřícný rozhovor týdeník Echo. Mohli jsme si o něm přečíst, že je to „ruský Kissinger“, tedy představitel ruské verze reálpolitiky.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

Je velkou otázkou, zda máme vést rozhovory se zločinci. Ale dozvěděli jsme se, jak zrůdným způsobem přemýšlí putinovská elita. Tito lidé nerespektují žádné normy chování civilizované společnosti a všechno si vysvětlují podle vlastních principů síly a moci. Pohrdají svobodnou společností, nevěří v ni a celý svět vidí jen jako směsici vládců a ovládaných. Sami se cítí být vládci a myslí si, že mají nárok ovládat okolí. A stejně chápou uspořádání západního světa. Lživě si nás, evropské národy, definují jako otroky Ameriky. A protože vládnoucí Amerika musí pocítit ruskou sílu, tak je třeba vybombardovat nějaké evropské město. Američané si přeci nebudou pálit prsty kvůli svým poddaným.

Pan Karaganov se nám vybarvil. Je to ryzí intelektuální zrůda. Tento „vědec“ a „realista“ tvrdí, že jaderné zbraně dal lidstvu Hospodin, aby jejich prostřednictvím lidstvo zušlechtil. A teď jsou k tomuto „zušlechtění“ lidstva povoláni Rusové. Jsou to naprosto neuvěřitelné a zvrácené kecy, které jsou prošpikované vulgaritami vůči Západu. 

Nyní ale nastala ve veřejné debatě na Rusy zvláštní situace, jakýsi závan veřejné debaty, jaká už jinak z tamních médií takřka vymizela. V listu Kommersant vyšel názor tří vědců, kteří s názorem pana Karaganova, že je třeba vyhladit nějaké evropské město, polemizují. Varují, že na jaderném smetišti nebude dobrý život pro nikoho. Píší kupříkladu: „Domněnka, že jadernou zbraň lze považovat za jakýsi sterilní prostředek pro útoky s menšími vedlejšími následky, je mylná.“ Nebo: „Jaderná zbraň stále zůstává nejšpinavější ze všech zbraní hromadného ničení.“ A pak dodávají, že na jaderný útok Ruska musí NATO z principu reagovat, a pak nutně dojde k děsivé eskalaci konfliktu. Tím se liší od profesora Karaganova, který s nadhledem káže, že si Američané dobře rozmyslí, zda obětovat Boston, a raději se vybodnou na nějakou vzdálenou Poznaň.

Dále čtěte

Monitorování Rusů? Pavel má pravdu. Putin nás ohrožuje a podle toho musíme jednat

KOMENTÁŘ / Prezident Petr Pavel adekvátně zareagoval na to, že je válka, a vysloužil si vlnu kritiky a nenávisti, a…

Rusko se nachází v situaci, kterou nepředvídal ani Orwell. Nejde o stoprocentní totalitu. Vypadá to, že Rusové mají svobodu debatovat o tom, zda bombardovat jadernými hlavicemi evropská města, přičemž může zaznít i názor, že to není rozumné. K takové formě „svobodné diskuze“ se dopracovalo Rusko ve 21. století. Každopádně je jasné, že jsou Rusové v pasti svého vlastního velikášství a militarismu. Hrůza, která z jejich debaty vane, je mrazivá. Mluví se tu o masovém zabíjení, jako by šlo o legitimní téma, eventualitu ke zvážení.

Nevíme, co se všechno ještě odehraje v těchto zakomplexovaných hlavách, kterých je „mnogo“. Ale víme, že hrůza je to jediné, co přináší Putinův stát světu. Jde o čisté zlo posvěcené nacionalistickou moskevskou pravoslavnou církví. Je ale zřejmé, že i v tomto otřesném a barbarském prostředí se může projevit alespoň minimální prvek lidskosti, což je kolektivní pud sebezáchovy. Zda ovšem došlo k publikaci kritiky Karaganova návrhu na preventivní jaderný útok z rozhodnutí redakce listu Kommersant, a nebo spíše z rozhodnutí Kremlu, to nevíme. Putinovi se může hodit obojí. Potřebuje Západ maximálně vyděsit a zastrašit, k tomu se mu hodí Karaganov a jeho „vědecké“ zdůvodnění jaderného útoku. A pak se mu zase hodí do krámu i názor kritiků jaderné agrese, protože nechce, aby se ve fanatismu došlo někam, kde by se vývoj vymkl jeho kontrole. Takže spíš než o svobodnou debatu ruských vědců může jít v obou případech o součást řízené propagandy a prezentaci moci ruského státu.

Na tuto psychologickou válku je ze strany Západu jediná správná odpověď: Nepropadnout strachu. Nebát se. Zachovat si hrdost a chladnou hlavu. Z ruské debaty je totiž cítit, že se tamní vládnoucí elita ocitla vlastní vinou v pasti. Proto se jich nebojme. Ne, že by nebyli schopní těch nejhorších zločinů. Ale strach je tu prostě k ničemu.