Prezidentský kandidát Petr Pavel FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
Nejsme ani blíž, ale ani dál od hrozby jaderného konfliktu, než jsme byli kdykoliv v průběhu války proti Ukrajině, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 prezidentský kandidát Petr Pavel na nedávná slova Vladimira Putina. Ten prohlásil, že narůstá hrozba jaderné války a Rusko se bude bránit všemi prostředky, pokud mu nic jiného nezbude. Podle generála Pavla jde o součást propagandy. Zároveň dodává, že Rusko nemá rozhodně smysl podceňovat, ale ani přeceňovat.
Cítíte se jako vládní kandidát?
Ne, necítím. Já jsem měl možnost mluvit se zástupci trojkoalice ještě poměrně dlouho předtím, než se rozhodli, komu vysloví svou podporu. Už tehdy jsem jim říkal, že v případě, že by se tak rozhodli, tak že je žádám o to, aby mě nedeklarovali jako svého kandidáta. Že chci zůstat nezávislým kandidátem, budu sbírat podpisy od občanů a zároveň si chci ponechat volnost v případě kritiky některých kroků vlády. Takže se rozhodně necítím být vládním kandidátem. A pokud vláda dělá něco dobře, tak to rád pochválím. Pokud si myslím, že něco nedělá dobře, tak na to upozorním.
Když mluvíte o kritice vlády, nemůžete některými takovými výroky odradit potenciální voliče z řad příznivců vládních stran?
Já se snažím být když kritický, tak ale objektivně kritický. Takže pokud někdo není vyloženě nekritickým obdivovatelem vlády a nejásá nadšením nad každým opatřením, které vláda přijme, tak si dokáže spočítat a srovnat, jestli ta moje kritika je věcná, nebo ne. Ale já se vždycky snažím to uvést tím, že jsem rád, že tuhle vládu máme, že ji považuju za lepší než tu předchozí, ale zároveň je jasné, že ani ta vláda, kterou jsem sám volil, tak nemusí zrovna dělat úplně všechno tak, jak bych si představoval. Takže myslím si, že taková kritika je naprosto v pořádku a neznamená nic o tom, jestli se má někdo cítit poškozen, nebo ne. Ale tam, kde je kritika slušná, ale oprávněná, tak si myslím, že soudný člověk ji vezme.
Prezident Miloš Zeman by podle informací některých médií mohl ještě před svým odchodem z funkce jmenovat příštího předsedu Ústavního soudu. Konkrétně by mělo jít o současného člena soudu Josefa Fialu. Současnému předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému přitom končí mandát až 6. srpna příštího roku. Měl by prezident podnikat takové kroky těsně před koncem svého mandátu?
Tak já bych především počkal, jestli ten krok udělá. Pokud by ho opravdu udělal, tak je to podle mě nestandardní. A pak by bylo dobré poradit se o následném kroku s odborníky. V takovém případě by měl posoudit buďto Nejvyšší správní soud, nebo Ústavní soud, jestli je takový postup v souladu s ústavou, a nebo není. Ale myslím si, že je zbytečné teď předbíhat a předjímat, že prezident tenhleten krok udělá.
Nicméně vaše soupeřka Danuše Nerudová to okomentovala slovy, že v případě svého zvolení by prohlásila tento jmenovací akt za neexistující a řádně jmenovala nového předsedu Ústavního soudu. Dodala, že demokracie není ničí hračka. Podobný krok byste tedy neudělal?
Já si myslím, že by takové rozhodnutí bylo poměrně nebezpečným precedentem a že by asi nebylo dobře nahrazovat úlohu soudů rozhodnutím prezidenta. Prezident by neměl stát nad soudy a myslím, že tady máme minimálně ty dvě instituce, o kterých jsem mluvil, aby dokázaly posoudit oprávněnost takového kroku a případně navrhnout korektivní kroky. No a já bych se samozřejmě spolehl na doporučení odborníků, protože nejsem zvyklý střílet od pasu.
Takže chápu správně, že byste ten případný krok současného prezidenta Zemana nechal prověřit soudy a pak byste případně konal?
Bezpochyby. Porada s odborníky by byla vždycky tím prvním krokem a následně potom zvážit, který krok, které opatření by bylo optimální ve vztahu k ústavě. Já si nedokážu představit, že bych měl podnikat kroky, které budou řekněme v šedé zóně nebo možná přímo za hranicí ústavy.
Podle volebních průzkumů jsou jasnými favority v boji o Hrad Andrej Babiš, Danuše Nerudová a vy. Další kandidáti jsou v modelech až s obrovským odstupem. Někteří proto vyzývají například Marka Hilšera nebo Pavla Fischera, aby z volebního boje odstoupili a tím zabránili Andreji Babišovi, aby uspěl. Respektive, aby se netříštily hlasy. Měli by to podle vás udělat?
Já si z principu myslím, že to je částečně popření svobodných voleb, protože občané mají možnost si zvolit z kandidátů, kteří jsou k dispozici. A rozhodně bych byl tím posledním, kdo by kohokoliv vyzýval, aby odstoupil a případně někoho podpořil. Je to věcí každého z kandidátů a jeho svědomí. Jak si vyhodnotí své šance, do jaké míry může, nebo nemůže být překážkou vývoje, který by rád ve volbách viděl, a potom se rozhodl, jestli podpoří, nebo nepodpoří někoho z jiných kandidátů. Je to opravdu hlavně o tom, jak si to vyhodnotí sami, a neměl by je k tomu nikdo vyzývat ani nutit. Já to považuju tak trochu za neférové.
Odbočím k vývoji války na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin ve středu prohlásil, že narůstá hrozba jaderné války. Rusko se podle něj bude bránit všemi prostředky, pokud mu nic jiného nezbude. Zvyšuje se podle vás opravdu riziko jaderné války, nebo se Putin opět snaží pouze zastrašovat?
Já si myslím, že to je standardní ruský narativ, který má takovou cykliku. Eskalovat, deeskalovat, eskalovat, deeskalovat, a tím vlastně vytvářet tlak nejenom na svého protivníka, tedy teď Ukrajinu, ale i na všechny státy, které Ukrajinu podporují. Cílem toho je vyvolat nejistotu, vyvolat obavy, případně vyvolat nějaký rozkol mezi západními státy tak, aby ty, které vnímají riziko možného jaderného útoku reálněji, byly zdrženlivější v přijímání některých rozhodnutí. Ale myslím si, že Rusko si uvědomuje velice dobře, že jaderný konflikt by znamenal naprostou destrukci. Takže i oni vědí, že tudy cesta nevede, a využívají to opravdu hlavně jako politický nátlak. Podle mě nejsme ani blíž, ale ani dál od hrozby jaderného konfliktu, než jsme byli kdykoliv v průběhu války proti Ukrajině, která začala v únoru tohoto roku.
Nicméně předpokládám, že každá ze zemí, na kterou by ta hrozba měla mířit, má někoho, kdo říká to co vy. Úplně tedy nechápu, jak by se západní země mohly slovy Vladimira Putina nechat zastrašit. Jak to vlastně může fungovat?
Ta zpráva není určená jenom racionálním lidem, případně těm, kteří mají nějakou zkušenost, jakou mám já, ale je určena všem. A když se taková zpráva dostane k běžné populaci, tak může vyvolat tlak veřejnosti. A ten tlak veřejnosti může změnit i pozici vlády. Takže já myslím, že ta snaha o zastrašení a vyvolání nějakého efektu je naprosto pochopitelná. Rusové moc dobře vědí, co dělají, a vědí, že takovéto hrozby občas zabírají. Takže proč by to nemohli zase vyzkoušet?
Ze slov Vladimira Putina mě zaujala ještě jedna věc. Prohlásil, že mají k dispozici modernější a vyspělejší zbraně než jakákoliv jaderná mocnost. Jak to na vás působí?
Já bych to nazval zase dalším Potěmkinovým efektem. My jsme byli zvyklí na termín Potěmkinova vesnice. Teď bychom mohli říct, že je to spíš Putinova armáda, která tak trochu připomíná tu Potěmkinovu vesnici. Rusko velmi pravděpodobně bylo mnohem úspěšnější v předstírání vojenské síly než v budování skutečné vojenské síly. A to právě vzhledem k všudypřítomné korupci, šlendriánu a rozkrádání, kdy mnoho z toho, co bylo deklarováno, se vlastně do výzbroje pořádně ani nedostalo. Ať už v tom stadiu předurčení zdrojů, nebo potom předvýroby nebo výroby. Mnoho z toho, co mělo být vyrobeno, tak nakonec ani vyrobeno nebylo.
Není pochyb o tom, že Rusko nemá rozhodně smysl podceňovat. Ale po těch zkušenostech, které máme za posledního tři čtvrtě roku, nemá smysl ho ani přeceňovat. Takže já bych tahle vyjádření bral spíše jako součást informační války než to, že by Rusko mělo někde schované nějaké tajné zbraně, které by nás všechny, když to řeknu lidsky, měly posadit na zadek.
Mimochodem, Rusko to naopak v poslední době dělalo vždycky tak, že když vyvinuli jakoukoli novou zbraň, tak s ní jako první přispěchali do veřejného prostoru. Vždycky, když vyvinuli nějakou řízenou střelu, když vyvinuli nějaké torpédo nebo nový letoun, okamžitě se o tom celý svět dozvěděl, protože to bylo součástí jejich propagandy. A moc bych se divil, kdyby měli schovanou někde v záloze hromadu sofistikovaných zbraní a neřekli o nich ani slovíčko. Zas takhle daleko neuvažovali. Putin naprosto jednoznačně počítal s tím, že Ukrajina se po pár dnech, nejhůře týdnech sesype a žádné takové zbraně nebude vůbec potřebovat. Takže bych to bral opravdu jako součást ruské propagandy.
Zmiňujete, že Rusko se vždy vším chlubilo. A co západní země, například Spojené státy, mají nějaké zbraně, o kterých nevíme? Že se o nich nikdy nemluvilo?
Já si myslím, že Spojené státy, ale třeba ani Čína nemají potřebu neustále zviditelňovat výsledky svého technologického pokroku v obranné oblasti. V případě, že se to hodí nebo že to je nutné, no tak udělají to, že vlastně kontrují nějaký tah svým protitahem. Takže pokud Rusko zveřejnilo, že má třeba hypersonické střely, které jsou schopné vyvinout rychlost x násobku rychlosti zvuku, tak Spojené státy prostě šly ven s nějakou informací, která korigovala váhu tady toho oznámení. Ale to neznamená, že musí takhle vytahovat všechno.
Vrátím se ještě k prezidentské kampani. Kandidát hnutí SPD Jaroslav Bašta prohlásil, že pokud bude prezidentem, udělá vše pro to, aby skončila současná vláda Petra Fialy. Ve středu v Hyde Parku na ČT24 řekl, že na to má prezident právo podle článku 62 Ústavy ČR. V něm je napsáno, že prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi. Vidíte to stejně? Prezident může odvolat vládu?
Já nechci být jízlivý k protikandidátům a už vůbec ne k těm, kteří jsou starší a zaslouží si jistě respekt alespoň ve vztahu ke svému věku. Ale myslím si, že tady se pan Bašta mýlí. Za prvé tedy, ten postup by takhle nemohl fungovat a za druhé, já rozhodně takový názor nesdílím.
Prezident může navštěvovat jednání vlády, poslanecké sněmovny a senátu. Současný prezident to až na výjimky nedělá. V jaké míře byste tuto možnost využíval vy?
Pan Bašta včera (ve středu, pozn. red.) řekl, že bude všechny otravovat, nebo jaký to použil termín. Já si myslím, že prezident by měl vykonávat svůj úřad aktivně, ale ne tak, že bude zasahovat do pravomocí ostatních složek státní moci. Tu aktivitu bych viděl tak, že v případě, že se bude projednávat nějaký důležitý zákon, který například bude korespondovat s prioritami prezidenta, a prezident bude cítit potřebu sněmovně, například před čtením, ve kterém se ten zákon má posunout významně dál, sdělit své připomínky nebo náměty, tak že toho práva využije a ve sněmovně vystoupí. A podobně je to s jednáním vlády nebo jednáním bezpečnostní rady státu. Nemělo by smysl stanovovat nějakou přesnou frekvenci, protože účast prezidenta na jednání těchto orgánů by měla být dána významem a urgencí projednávaného tématu.
Takže vy byste za každou cenu netoužil být na jednání vlády nebo poslanecké sněmovny?
Já si myslím, že to naopak narušuje činnost těch orgánů. Oni mají také svoje působnosti, mají svou odpovědnost a ta by jim měla být dána. Takže opravdu v nejnutnější míře a tak, aby to nezasahovalo do působnosti těch ostatních.
A kdybych se zeptal na účast na summitech Evropské unie a NATO? V poslední době to vypadá, že máme jen premiéra.
Podle ústavy prezident zastupuje Českou republiku navenek, což zní celkem jednoznačně. Ale pak je tam také dáno, že to může delegovat na ostatní ústavní činitele nebo na představitele státu. Já vycházím z toho, že taková tradiční dělba práce mezi ústavními činiteli, především tedy mezi prezidentem a premiérem, byla taková, že prezident zastupoval Českou republiku na jednáních OSN a NATO a premiér na jednáních Evropské unie. Dovedu si představit, že stejná dělba práce by mohla fungovat i případě, že bych byl zvolen já.
Podle webu Neovlivní.cz stojí za diskreditačním útokem na vás lidé s byznysovými i politickými vazbami na Rusko. Můžete k tomu říct něco bližšího, než jsme se mohli dočíst?
Bližší informace nemám, ale pokud je to pravda, tak by mě to ani nijak nepřekvapilo.
Proč myslíte, že zrovna na vás se podobné informace objevují? Vadíte ze všech kandidátů Rusku nejvíce?
Já se ve vztahu k Rusku vyjadřuji konzistentně už minimálně od roku 2012, kdy jsem na půdě parlamentu při nějaké konferenci varoval před Ruskem. Tehdy jsem byl označen téměř za rusofoba a později se ukázalo, že to bylo naprosto namístě. Takže Rusko si určitě nedělá žádné iluze o tom, kdo by případně usedl na našem Hradě a jak bych se na Rusko díval. A myslím, že i u nás je řada lidí, kterým by nebylo úplně po chuti, kdyby na Pražském hradě usedl někdo, kdo bude striktně vyžadovat, aby pravidla platila pro všechny stejně.
V tom článku na webu Neovlivní.cz se mluví také o nějaké soukromé pomstě, tedy o tom, že se vám někdo mstí. Tušíte, kdo by to mohl být?
Můžu jenom soudit z toho, že můj spolužák Pavel Beneš se může cítit ublížený tím, že on sám úspěšný nebyl. Alespoň ne tedy v téhle věci. Protože ten tříletý postgraduální kurz opustil po druhém ročníku, a to z důvodu, že nebyl schopen vyhovět požadavkům. Jestli tohle je jeho motivace, to já se můžu jenom dohadovat. Já jsem s ním už třicet let nemluvil, takže nevím. Myslím, že to může vědět jenom on sám.
Objevují se názory, že by měl být Hrad přístupný veřejnosti a sídlo prezidenta by se mělo přesunout jinam, do mnohem menší budovy. Například podle Miroslava Kalouska by to pomohlo mnohem civilnějšímu vnímání úřadu prezidenta republiky. „Prezident Francouzské republiky také nesídlí v sídle francouzských králů,“ prohlásil s tím, že stejné je to také například v Rakousku. Co si o tom myslíte?
Ve Francii by to bylo problematické, protože Versailles je poměrně daleko od Paříže. Takže by to prezident měl docela těžké. Náš Hrad je téměř uprostřed města. Ale faktem je, že v téhle věci s Miroslavem Kalouskem vcelku souhlasím, protože já si taky myslím, že by si úřad prezidenta u nás zasloužil výrazné zcivilnění. Ať už jde o sídlo, a to jak pracovní, tak to letní. Jak Pražský hrad, tak zámek v Lánech by měly být mnohem více otevřeny veřejnosti pro různé akce. Ať už to budou konference, vzdělávací akce a případně kulturní akce, aby lidé opravdu cítili, že to je jejich národní dědictví. Ne že tam můžou jít jenom jednou za čas na návštěvu, když je den otevřených dveří.
Na druhou stranu, bylo by ale dobré zvážit i ekonomickou stránku případné změny sídla prezidenta. Protože přestěhovat kancelář prezidenta by přece jenom s sebou neslo poměrně velké náklady. A to by v době, kdy se snažíme vypořádat s krizí, asi nebylo úplně to nejrozumnější. Ale dovedu si představit to, že by na Pražském hradě byly třeba reprezentační prostory, ve kterých by prezident přijímal významné zahraniční návštěvy, a samotné kanceláře by mohly být někde jinde. Ale opravdu říkám, stálo by zato udělat i ekonomickou rozvahu. Abychom tady nedělali jenom nějaké poměrně líbivé gesto, které ale v konečném důsledku bude stát tolik peněz, že až se o tom veřejnost dozví, tak se to spíše obrátí proti kanceláři a proti osobě prezidenta. A to si myslím, že asi není cílem.
A kdybyste se stal prezidentem, kde byste chtěl bydlet?
No já bych nejradši ze všeho bydlel doma. Samozřejmě je ale otázka, jak moc to plnění povinností umožní. Takže v případě, že by byl program opravdu tak nabitý, že by to nešlo, nemám problém přespávat v prostorách Pražského hradu v místech, která jsou k tomu určena. Ale kdykoliv by ta možnost byla, tak bych raději odjel domů, protože v domácím prostředí se člověk vždycky cítí líp.
