V internetovém vydání deníku Rossiskaja gazeta byl publikován rozhovor se Sergejem Stěpašinem, předsedou Ruské advokátní komory, který tvrdí, že Rusové jsou v zahraničí pronásledováni a obtěžováni jen proto, že jsou Rusové.

Právníci mají podle Stěpašina pomoci ruskému ministerstvu zahraničí sestavit seznamy cizinců, kteří jsou zapojeni „do pronásledování“ Rusů v zahraničí. Každý Rus, který bude mít pocit, že se stal obětí šikany či pronásledování, bude moci požádat o pomoc prostřednictvím speciálního portálu „Za práva krajanů“, případně zavolat na speciální telefonní linku. „K případu se připojí právníci a psychologové, aby identifikovali a postavili před soud pachatele,“ říká Stěpašin. Podle něj dostává portál denně 10–30 zpráv. „Jsem si jist, že toto číslo bude v budoucnu jen růst. Bohužel zaznamenáváme řadu výhrůžek,“ stěžuje si Stěpašin.

Dále čtěte

Dana Drábová: Použití taktické jaderné zbraně nemůžeme vyloučit

„Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.“ To je věta, kterou si – naštěstí – můžeme každý den přečíst na…

Stížnosti podle něj nejčastěji přicházejí z Izraele, Německa a Španělska. Nejvíce si Rusové stěžují na deportace na vnitrostátní úrovni, odmítnutí poskytovat bankovní služby či propuštění z práce. „Spousta stížností od krajanů přichází v souvislosti s nařčením a urážkami, obtěžováním, výhružnými zprávami na sociálních sítích. Jedním z příběhů, na kterém jsme začali pracovat, je příběh naší těhotné krajanky, které nebylo umožněno vidět budoucího manžela na celní kontrole v Izraeli. Žena byla na dva dny převezena do deportační věznice,“ popisuje příběhy Stěpašin, aniž by jej snad napadlo zmínit jakýkoliv případ z míst, kde ruská armáda okupuje Ukrajinu a vůči tamnímu obyvatelstvu postupuje s nesmírnou brutalitou.

„Musíme pochopit, že nemůžeme nahradit místní policii, místní soudy a místní zákony. Můžeme ale podniknout právní kroky, aby místní právní systém fungoval a prosazoval své vlastní zásady,“ naznačuje, jak se Rusko hodlá vměšovat do věcí zahraniční jurisdikce.

Podle něj v posledních dnech, aniž by specifikoval, že jde o dobu, ve které je Rusko celosvětově odsuzovaným agresorem, „nepřátelské země porušily své základní principy a ukázaly, že takzvané evropské hodnoty byly falešné.“  Drze pak prohlašuje, že „neočekává, že státní instituce nepřátelských zemí budou ochotně bránit vlastní zákony a začnou se řídit vlastními ústavami“.

Stěpašin se neváhá ve dnech, kdy ruské jednotky bezprecedentně porušují všechny normy nejen mezinárodního práva, ale i prosté civilizační návyky, ohánět pravomocí ruského ministerstva zahraničí „sestavit seznam občanů porušujících práva a svobody Rusů“. Na sto honů z toho čiší odveta za seznamy mapující ruské vrahy z Buči nebo seznamy ruských oligarchů podporujících Putinův diktátorský režim. „Do seznamů bude možné přidat například ty, kteří bezdůvodně rozhodují o vyloučení ruského občana ze zahraniční univerzity či propuštění z práce v zahraničí,“ vypočítává Stěpašin.

Dále čtěte

Kniha o prezidentském kandidátovi: Pavel Fischer vypráví. O spolupráci s Havlem, zahraniční politice i nemoci syna

Na e-shopu FORUM najdete další zajímavou knihu. Jedná se o rozhovor se senátorem a někdejším kandidátem na prezidenta Pavlem Fischerem.

Ruská strana tak hodlá připravit seznamy nepohodlných lidí, kteří „diskriminují Rusy“. Proti nim budou údajně přijata jakási opatření. „A pokud občan cizího státu, který diskriminuje Rusy, pracuje například v cestovním ruchu, tak pro něj mohou být sankce dost citlivé. S turisty z Ruska se mu bude v budoucnu jen těžko pracovat. Vlna rusofobie jednou opadne, obnoví se normální ekonomické vazby. Ale ti, kteří se aktivně podíleli na perzekuci Rusů, na nic nezapomenou,“ nezakrytě vyhrožuje Stěpašin, podle kterého budou muset Rusové „na nějaký čas zapomenout na normální kulturní život v západních zemích“. Podle něj však tato „rusofobie“ ovlivňuje i kulturní život samotných občanů západních zemí. „Mají zakázáno poslouchat Čajkovského, dívat se na ruský balet. Jsou zbaveni přístupu k ruské kultuře. Vše směřuje k tomu, že na ulicích západních měst začnou rozdělávat ohně z knih a do ohně vletí Tolstoj, Dostojevskij, Čechov,“ vypočítává, co všechno se údajně v západních zemích děje. To, že to není pravda, mu ani trochu nevadí, vždyť rozhovor je určen především jeho spoluobčanům drženým za zdí Putinovy cenzury.

Naprosto mimo realitu je pak jeho další úvaha o zlých „zápaďácích“ a hodných Rusech. „Možná bychom měli v blízké budoucnosti začít nabízet západním lidem zájezdy do Ruska. Hudbu zde můžete poslouchat bez omezení, neškrtáme žádnou klasiku – ani naši, ani zahraniční. Těžko si představit, že by v Moskvě byl zakázán dejme tomu Chopin nebo Shakespeare. Nápady zakázat klasiku jsou prostě typické evropské hodnoty. My takoví nejsme. A kdo miluje univerzální kulturu, ať přijde k nám,“ prohlašuje ruský právník ve chvíli, kdy armáda složená z jeho spoluobčanů masakruje civilisty, vraždí, znásilňuje, loupí, krade, boří divadla, knihovny i další kulturní památky.