To nejlepší, co můžu udělat pro zraněného Rusa, je odepřít mu pomoc, říká lékařka Olesja, které Rusové zabili rodiče, bratry, děti i manžela. Uprostřed válečné vřavy se tahle elitní vojenská lékařka v první linii stará o své zraněné spolubojovníky z řad 128. samostatné brigády. Jako řadová zdravotnice.

Dětství a mládí strávila v dnes okupované Luhanské oblasti, medicínu vystudovala v Itálii. Pak ale její rodiče zabili v začátku plnohodnotné invaze v Mariupolu na jihu Ukrajiny a její děti zemřely po raketovém útoku na autobus, který je vezl na západ, do bezpečí. Manžel se rozhodl pomstít smrt jejich dětí a zemřel v boji, jak píše web Ukrajinska pravda.

Olesja zůstala sama. Jakožto lékařka se specializací na válečnou traumatologii mohla klidně setrvat v Itálii, kde svou odbornost nabyla, ale místo toho se rozhodla narukovat. V práci pak dostala vyhazov, ale to jí patrně bylo jedno. Vadilo jí už jen to, když si v jejích vlasech v zákopu zkoušely udělat hnízdo myši. Od té doby má dredy. Tak jako mnoho jiných vojaček na linii. Starší foto ji zachytilo ještě bez nich.

Olesja přišla o rodiče, kteří se snažili dostat z Mariupolu alespoň bezprizorní děti. Byli tím známí, takže je Rusové zabili jako první. „Rodiče byli obviněni z únosu dětí a poté byli zastřeleni na ulici. Jejich těla tam ležela měsíc,“ popsala.

Tragédie tím ani nenabrala své obrysy. Ještě dříve totiž zahynuly její děti. „Bylo to v polovině března. „Nastoupili do nějakého evakuačního autobusu – švagrová, její rodiče, dvě jejich děti a dvě naše. A tento autobus zasáhla ruská raketa. Všichni zemřeli… Gabrielovi bylo čtrnáct, Sofii sedm. Syn byl při výbuchu vyhozen z autobusu a žil ještě pár dní. Ale kvůli popáleninám na více než 90 procentech těla neměl šanci,“ říká Olesja.

Popsala i to, jak její manžel Oleksandr, novopečený člen domobrany, přestal po smrti dětí komunikovat. „Muž se za smrt dětí vinil sám – věřil, že měl nejprve odvézt syna a dceru na bezpečné místo a pak jít do války. Neodpovídal na zprávy, nezvedal telefon. To pokračovalo až do konce léta. Pak se komunikace postupně obnovila, periodicky jsme si volali a povídali si. Až do jeho smrti na podzim roku 2022,“ líčí Olesja. O tom, že zemřel, se definitivně dozvěděla až na jaře roku 2023. Ve válce zemřeli i její dva bratři.

Dále čtěte

VIDEO: Český tank Václav ničí okupanty na Ukrajině. Jeho jednotka má s Rusy nevyřízené účty

Seznamte se. To je Václav. Jeden z českých tanků T-72, který Češi poskytli ukrajinské armádě, aby s jejich pomocí čelila…

Popisuje i kritické momenty svého života. „Na začátku jsem riskovala, ale teď už ne. Už nechci zemřít, objevily se sny a naděje. Opravdu chci vidět konec války. Chápu, že to nebude hned, ale chci ho vidět. A pak žít poklidný život. Možná si otevřít malou soukromou kliniku, koupit mobilní dům, pořídit si psa. A cestovat,“ zasní se.

Je profesionálka, ale Rusům by podle svých slov nepomohla. „Odmítnu jim pomoc – to je to nejlepší, co mohu udělat. Nemám s nimi slitování…,“ říká. Deník FORUM 24 navštívil její jednotku, i když s ní samotnou nemluvil. Podpořit 128. brigádu nicméně můžete například zde.