Město Mariupol na okupovaném území Ukrajiny utrpělo ruskými útoky. FOTO: ČTK/AP/Alexei Alexandrov
FOTO: ČTK/AP/Alexei Alexandrov
Ruské firmy najímají stovky migrantů ze Střední Asie pro práci na Ruskem okupovaném ukrajinském území. Většinou pracují ve stavebnictví ve válkou zdevastovaných městech jako je Mariupol. Další například kopou zákopy nebo sbírají mrtvá těla. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Vlády středoasijských republik přitom varují občany před cestami na Ukrajinu a Kyjev prohlásil, že podobné pracovníky bude považovat za komplice ruských invazních sil.
Hlavní motivací pro migranty jsou peníze. Například za stavební práce v Moskvou ovládaných částech Ukrajiny jim nabízejí až do 3300 dolarů (přibližně 73.000 korun) měsíčně, což je mnohem více, než si mohou vydělat v Rusku, píše RFE/RL. Podle několika migrantů, kteří hovořili se stanicí, se v Rusku jejich výdělky pohybují zhruba od 600 do 1200 dolarů měsíčně.
Urmat z Kyrgyzstánu podepsal smlouvu s firmou nabízející kolem 120 dolarů denně za sběr mrtvých ruských vojáků z frontové linie. Tvrdí, že o riziku hovořil s krajany, kteří již ve válečné oblasti na Ukrajině pracují. „Prý se někdy dostávají pod palbu a lidé jsou zabíjeni. Dělají tuto práci, protože jsou v zoufalé situaci. Někteří mají dluhy,“ řekl rádiu Urmat, jenž si nepřál zveřejnit své příjmení.
Několik migrantek ze střední Asie také tvrdí, že dostaly nabídku práce ve vojenských nemocnicích, jídelnách a továrnách na okupované východní Ukrajině. Ruské firmy dokonce údajně vyhledávají v ruských věznicích odsouzené ženy ze Střední Asie a lákají je na Ukrajinu výměnou za peníze a výmaz z trestního rejstříku, píše RFE/RL.
Práce na Ukrajině je inzerována na webových stránkách či sociálních sítích. Podle Sorbona, dělníka z Tádžikistánu, se migranti o práci dozvídají také od svých zaměstnavatelů nebo z doslechu od kolegů ze Střední Asie. „Většina (středoasijských) migrantů, které tady znám, nemá vůbec zájem jet na Ukrajinu za prací, ale čas od času slyším, že tam někdo odjel,“ řekl muž, jenž pracuje na západě ruské Sibiře. „Znám jednoho Tádžika, který šel pracovat do Mariupolu a pak přesvědčoval příbuzné, aby se k němu přidali,“ dodal.
Práce na okupovaných ukrajinských územích je inzerována jako bezpečná a dobře placená, desítky migrantů si ale podle RFE/RL stěžují, že slíbený plat nedostávají. Některým rozčarovaným migrantům, kteří se pokusili z Ukrajiny odjet, pak údajně ruská pohraniční stráž nedovolila znovu vstoupit do Ruska.
„Přijel jsem do Mariupolu po podpisu smlouvy s ruskou stavení firmou a pracuji tady už více než osm měsíců,“ prohlásil v telefonátu s RFE/RL jeden z Kyrgyzů, který si nepřál zveřejnit své jméno. Do okupovaného ukrajinského přístavního města podle svých slov přijel spolu s asi 400 migranty loni v květnu, tedy krátce po ruském dobytí Mariupolu,. „Rozhodl jsem se odjet z Ukrajiny 24. února, ale ruská ostraha hranic mě nepustila zpět do Ruska. Řekli, že mé jméno je na ‚černé listině‘,“ řekl rádiu, které podotklo, že nemohlo tvrzení muže ověřit.
V Rusku žijí miliony pracovních migrantů z Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu – bývalých sovětských republik, které po desetiletí sužovala vysoká nezaměstnanost.
Bývalá učitelka matematiky Chosijat Safarmatovová z Tádžikistánu žije většinu z posledních deset let v ruské Ťumeňské oblasti a říká, že zná asi půl tuctu Tádžiků a Uzbeků, kteří pracovali v Ruskem okupovaných ukrajinských městech nebo tam zvažují odjet. „Zaráží mě, že většina z nich nepřemýšlí o tom, zda je správné nebo špatné jet na Ukrajinu za prací. Je to pro ně jen další výdělek,“ říká. Stejně jako mnoho Rusů i většina migrantů v zemi podle RFE/RL věří moskevské interpretaci války na Ukrajině a obviňuje Kyjev i západní státy z jejího vyvolání. Rusko rozpoutalo největší pozemní vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války před více než rokem.
