Přestože Moskva tvrdí, že svá vojska od hranic s Ukrajinou stahuje, zaznívají hlasy, že k ničemu takovému nedochází. Na případnou agresi by tak mělo být v současnosti připraveno zhruba 148 tisíc ruských vojáků. Podle ukrajinské rozvědky je však u hranic málo ruských vojáků i techniky na to, aby bylo možné provést úspěšnou invazi.
Podle nové zprávy ukrajinských zpravodajských služeb, kterou přinesl server americké CNN, je poblíž ukrajinských hranic neustále v pohotovosti 87 ruských taktických skupin BTG, v nichž bývá zformováno mezi 800 až tisíci vojáky. Zprávy rozvědky říkají, že v oblasti je standardně umístěno zhruba 53 těchto skupin.
To ji přivádí k celkem překvapivému sdělení. „Ruský vojenský kontingent u ukrajinských hranic je nedostatečný k provedení úspěšné ozbrojené agrese velkého rozsahu,“ stojí v dokumentu. V něm se rovněž nachází zmínka o provádění „plíživé ruské okupace Běloruska“, kterou naznačuje ruské posilování letecké a raketové síly v zemi, jež hraničí s oběma zeměmi konfliktu.
Rozvědka také upozorňuje na nový druh války, kterou Rusko proti Ukrajině uplatňuje. Kybernetické útoky, jejichž poslední případy se udály v úterý, mají sloužit k „destabilizaci vnitřní situace v zemi“.
V posledních dnech se terčem kybernetických útoků staly desítky ukrajinských internetových stránek, patřících vládním úřadům a bankám. Přestože není zcela jasné, kdo se za útoky skrývá, spekuluje se de facto pouze o hackerech, pracujících pro Kreml.
V úterý Vladimir Putin uvedl, že Moskva posílá část svých vojáků, kteří se nacházeli poblíž hranic, zpět na základny. Ve středu ovšem generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tvrzení ruského prezidenta odmítl. Vojenské posilování podle něj pokračuje, současnou situaci označil za „nejvážnější krizi za poslední desetiletí“.
Obdobně se vyjádřil i americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Bohužel je rozdíl mezi tím, co Rusko říká, a tím, co dělá. A to, co vidíme, není žádné smysluplné stažení vojsk,“ řekl šéf diplomacie USA.