Ruské námořnictvo tvrdí, že vyzbrojilo dvě ze svých válečných lodí takzvanou stroboskopickou zbraní, která může údajně způsobit protivníkovi halucinace, dezorientaci a nevolnost.
Princip je celkem jasný každému, kdo někdy navštívil diskotéku a nelíbilo se mu tam a to nejen z důvodu hluku. Přerušované světlo nedělá lidem dobře, pokud se jedná o signál značné intenzity.
Zbraň slouží jako jakýsi druh ochranného štítu a vysílá světelný paprsek, který zasažené osobě brání soustředit se cíl. Může fungovat i jako nástroj, který u obětí způsbí nepříjemné neurologické příznaky. Aspoň tak to tvrdí ruská státní zpravodajská agentura RIA Novosti.
Polovina dobrovolníků, na kterých se tento světelný „ochranný štít“ vyzkoušel, tvrdila, že utrpěli poruchy zraku a dvacet procent sdělilo, že zažili halucinace.
Podobné zprávy musíme brát samozřejmě s rezervou, protože o zázračných zbraních, zvláště když o nich píše nějaká státní tisková agentura, víme asi tolik, jako o pistoli smrti z románů spisovatele našeho dětství J. M. Trosky.
Jestli je něco takového technicky možné, se ptal odborníků web Livescience.com a oni souhlasili, že to možné je.
„Zhoršit vidění světlem není komplikované ani nepravděpodobné,“ řekl Jonathan Winawer, profesor psychologie a neuronové vědy na New York University. „Jasné světlo, jak ho zažíváme třeba u blížícího se automobilu, zhoršuje schopnost člověka dobře vidět a blikající světla mohou způsobit dezorientaci. Je to podobné, jako vyjití z temného kina do slunečního světla člověka dočasně oslepí.“
Může také docházet k tomu, že lidé vidí věci, které neexistují. Každý si to může vyzkoušet jednoduchým testem. Když se bude třicet vteřin dívat na černý bod na bílém papíru a pak se podívá na bílou stěnu, tak ho stále uvidí, ačkoliv tam ve skutečnosti není.
Některé z těchto iluzí jsou ještě intenzivnější, když se světlo rychle střídá, jako když zdroj vypínáte a zhasínáte.
Christopher Honey z Johns Hopkins University ovšem podotýká, že údajná zbraň by musela vyvinout mimořádný jas.
Principy jsou tedy jasné a není na nich nic šarlatánského. Jde o to, že některé příznaky, jako například závratě a dezorientace, se vyskytují méně často a to u lidí, kteří jsou takzvaně „fotosenzitivní“. Co fotosenzitivitu způsobuje, není ještě úplně jasné. Postiženo jí může být až devět procent obecné populace, ale poslední výzkumy naznačují, že je mnohem vzácnější. Méně než jedno procento lidí vykazuje neobvyklé mozkové reakce na blikající světlo. Proto bychom měli být zdrženliví, když nám někdo tvrdí, že tyto příznaky měla polovina testovaných osob.
Máme prostě málo informací. K tomu můžeme dodat, že informace o údajných nových zbraních, které vyřídí protivníka, jsou samy o sobě druhem zbraně. Mají působit na veřejnost a na jedné straně vzbuzovat sebevědomí a hrdost (světe, dívej se, jak jsme silní), na té druhé obavy (s čím to zase přišli, jak se budeme bránit?).
Propagandistická zbraň má jednu výhodu: nemusí existovat, nic to nestojí a stejně svým způsobem učinkuje. Pokud jde o zkreslení reality, může zafungovat i zcela vypnutá, vlastně ji nemusíte mít vůbec. U protivníka ovšem vzbuzuje pozornost a může vyčerpávat jeho kapacity, aby vymýšlel obranu proti něčemu, co vůbec neexistuje. To je ostatně starý psychologický trik, který funguje. Předhoďte nepříteli nesmysl, on už se pak zabaví sám. Takhle to nefunguje jen v oblasti armády, ale i jinde, jak si leckdo snadno domyslí.
