
Letadlo AN-2, ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0

V Rusku se plánuje obnovení výroby motorů TVD-10, které by měly pomoci modernizovat ruské letouny Antonov An-2, i u nás dobře známé „Anduly“. Kvůli sankcím vyhlášeným po napadení Ukrajiny totiž nebylo možné dokončit vývoj nástupce tohoto stroje, letounu UZGA LMS-901 Bajkal. Rusům tak nezbývá nic jiného než se vrátit k Antonovu An-2, který prvně vzlétl v srpnu 1947, tedy takřka před osmdesáti lety.
„Máme projekt na obnovení výroby motorů TVD-10. Mohou být použity k přemotorování An-2 a později k modernizaci těchto letadel,“ řekl v rozhovoru pro televizní kanál Russia-24 šéf ruského ministerstva průmyslu a obchodu Anton Alichanov. Již v únoru upozornil list Kommersant, že ruské ministerstvo průmyslu a obchodu nařídilo obnovení výroby těchto motorů kvůli problémům s projektem regionálních letadel Bajkal.
Antonov An-2, který je u nás dobře znám pod přezdívkou Andula, byl zalétán krátce po konci druhé světové války – v srpnu 1947. Do provozu a do armády se dostal o dva roky později. Loni tedy oslavil již tři čtvrtě století v leteckých službách.
Jedná se o jednomotorový dvouplošník, který byl nástupcem druhoválečného Polikarpova Po-2 Kukuruzniku a vznikl podle požadavku tehdejšího sovětského ministerstva lesnictví.
Antonov An-2 je jednomotorový dvouplošník s vyztuženým křídlem. Je poháněn hvězdicovým motorem Ševcov AŠ-62IR, který mu dokáže udělit maximální rychlost 258 km/hod, cestovní rychlost je pak přibližně 180 km/hod. Letoun dokáže vystoupat až do výšky čtyř kilometrů. Díky lamelovým křídlům, která se automaticky vysouvají při nízkých rychlostech, dokáže letět i při rychlosti pouhých 50 km/hod. Navíc ke vzletu i k přistání nevyžaduje dlouhou dráhu a je schopen provozu i na menších travnatých letištích.
An-2 byl sovětským letectvem hojně využíván již od svého vzniku. Široce jej využívaly zvláště výsadkové jednotky. Ostatně i u nás byl a na některých letištích ještě je využíván k parašutistickému výcviku.
Výroba An-2 probíhala v několika závodech a mezi lety 1947 až 2002 bylo postaveno přes 18 000 kusů. Velkosériová výroba pak probíhala od roku 1960 také v Poslku, kde vzniklo takřka dvanáct tisíc letounů, část strojů vznikla i v Číně pod označením Y-52. Letoun se stal úspěšným exportním artiklem své doby a byl vyvážen do více než pětadvaceti zemí celého světa, kde mnoho strojů slouží dodnes. V samotném Rusku bylo od roku 2012 považováno 322 An-2 za letuschopné.
„Nový“ stroj, stejně „nový“ motor
Prototyp „nového“ stroje An-2 vybaveného motorem TVD-10B plánuje Sibiřský vědecký výzkumný ústav letectví postavit do letošního léta. Výroba staronového motoru by měla probíhat v Omsku. Letadlo by díky této modernizaci mělo být schopné sloužit minimálně do roku 2030, kdy Rusové věří, že se jim již podaří odstranit všechny potíže s letounem Bajkal. Bez zrušení západních sankcí se to však zřejmě nepodaří.
Motor, který se nyní začne opět vyrábět, rovněž nepatří mezi nejnovější výkřiky techniky. Byl vyvinut již v roce 1965 a je určen pro menší regionální letadla. Sériová výroba se rozběhla o čtyři roky později a v 80. a 90. letech byl vyráběn v licenci v Polsku, kde bylo postaveno přibližně 500 kusů tohoto motoru.
Je zkonstruován tak, aby dokázal fungovat až 10 000 hodin provozu s rezervou na opravu dalších 2000 hodin.