Ruský diktátor Vladimir Putin ztrácí aureolou neporazitelného vůdce. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / V médiích už bylo taktně upozorněno, že mezi tragédií ruské ponorky Kursk, která se stala rovněž v srpnu, a útokem ukrajinské armády na Kurskou oblast v Rusku uplynulo přesně 24 let. Je v tom spousta symboliky – jak politické, tak mé osobní. Zní to neuvěřitelně, ale tehdy, téměř před čtvrt stoletím, si Vladimir Putin vyslechl kritiku za své činy nejen od světového společenství, ale i z ruské televize.
Novinář Sergej Dorenko byl v té době moderátorem pořadu Vremja na kanálu ORT (nyní První kanál) a věnoval celý díl potopení ponorky Kursk. Ostře kritizoval postup ruských úřadů a osobně prezidenta Vladimira Putina během záchranné operace.
Po tomto vysílání byl Dorenko propuštěn a jeho autorský pořad mu vynesl přezdívku „telekiller“. A představte si můj šok, když jsem hned první den v práci překročila práh rádia Echo Moskvy a první, koho jsem uviděla, byl právě „telekiller“ Dorenko. Několik hodin vysílal ranní přímý přenos ve stoje, zatímco ostatní si dělali pohodlí u mikrofonu.
Symbolické je také to, že Dorenko zemřel 9. května 2019, když havaroval na motorce, právě v ruský Den vítězství. A je rovněž symbolické, že na dnešní události lze aplikovat velmi známou Putinovu větu, kterou s úsměvem pronesl v rozhovoru s Larrym Kingem: „Ona se utopila.“ Ano, Vladimire Vladimiroviči, ona se utopila, Kurská oblast se zadusila ve „speciální operaci“, kterou jste vytvořil, spolu s vaší reputací. Tak dlouho jste si před Rusy budoval obraz silného vůdce, a teď se potápí stejně jako ponorka Kursk.
Přivítá Putin Ukrajince květinami?
Zajímavé je, že Rusové označovali to, co se dělo, za speciální operaci pouze v době, kdy boje probíhaly na Ukrajině, ale když nyní probíhají v Rusku, už to je válka. Doufám, že Putinovi došlo, že Ukrajinci nejsou Prigožin, s kterým bylo možné se dohodnout, povolat Lukašenka, aby vše nevypadalo tak ostudně, pak zlikvidovat iniciátora povstání a jeho bojovníky poslat do Afriky a pokusit se odstranit všechny stopy a odkazy na neúspěšné povstání.
Pokud se ukrajinské ozbrojené síly rozhodnou pochodovat až do Moskvy, bude možná těžké se tomuto pochodu bránit, zbývá jen vytřít podlahu v Kremlu, aby přivítal milé hosty. Vladimir Vladimirovič se možná dokonce postaví ke vchodu s květinami, aby nám později ruská propaganda řekla, že to také bylo v plánu. Mimochodem, musíme uznat, že ruská státní televize zafungovala skvěle, když nám ukázala rozhodnou chůzi hlavy státu, který šel na schůzku se členy vlády, aby předvedl, že má vše pod osobní kontrolou.
Správně, lidi je třeba uklidnit, a pro jistotu byl do přenosu nasazen Gerasimov, který celé elitě „speciální operace“ – Šojguovi, Bělousovovi, Bortnikovovi a Putinovi – sdělil, že postup Ukrajinců hluboko do Ruska směrem na Kursk byl „zastaven“ a ruská armáda a pohraničníci „pokračují v ničení nepřítele na hranicích“. Je velmi zvláštní, že pokud Putin vše tak rychle vyřešil, proč se ozývají volání o pomoc od obyvatel Kurské oblasti několik dní po Gerasimovově zprávě? Nebo jsou to všechno fejky?
Plačící Rusové a „stateční“ Čečenci
Rusové v nejlepších tradicích nechápou, proč jsou bombardováni, protože přece ruští vojáci vtrhli na Ukrajinu, aby jí pomohli a osvobodili ji od „nacistického režimu“. A jsou zmateni, proč se tomu Ukrajinci brání a reagují tak zlostně. A samozřejmě se ptají ruské armády, proč nechrání pohraniční regiony, vždyť oni ruské vojáky podporovali celým svým srdcem, zatímco chudáci civilisté byli ponecháni sami sobě. Jaká nevděčnost! Vladimir Vladimirovič jim slíbil po 10 000 rublů, a oni stále pláčou.
Co se týče armády, která měla bránit pohraniční oblasti, no, prostě se nějak „minula“ s ukrajinskými vojáky. Apti Alaudinov, velitel speciálních sil Achmat a zástupce náčelníka hlavního vojensko-politického ředitelství ruského ministerstva obrany, na obvinění, že čečenští vojáci utekli, jakmile Ukrajinci překročili hranice, odpověděl, že Ukrajinci prostě prošli kolem čečenských opěrných bodů, aniž by se zapojili do boje. Inu, utéct a nevšimnout si jsou různé věci.
Nová verze „speciální operace“
Jenže Rusové nepočítali s takovým vývojem „speciální operace“. Až dosud jim všechno vyhovovalo, když to dunělo někde daleko a oni sledovali válku jen v televizi. Ale když válka přišla na jejich území, najednou se jim všechno nelíbí. A vůbec, obyvatelé Kurské oblasti, kteří prosí Putina o pomoc, připomínají postavy nízkorozpočtových hororů, kteří žádají maniaka a psychopata, aby jim rozvázal ruce, dal jim najíst, střechu nad hlavou a ochránil je před sebou samým.
A na druhou stranu, koho jiného by měli požádat o pomoc? Západ? Maria Zacharovová se o to pokusila. Vyzvala mezinárodní společenství, aby „rozhodně odsoudilo zločinné útoky kyjevského režimu na ruském území“. Zbytečně. Protože v očích mezinárodního společenství Rusko nyní sklízí plody svých vlastních činů, nebo spíše teprve začíná sklízet. Kdo seje vítr, sklidí bouři. Požadovala také respektování ruských hranic a okamžité stažení ukrajinské armády z ruského území.
Marie, vždyť Putin řekl, že „Rusko nemá hranice“. Měli byste si to ujasnit, protože v Rusku se hranice posouvají častěji, než se chodí do obchodu pro chleba, ruská ústava už byla mnohokrát znásilněna neustálými územními změnami. A vůbec je velmi úsměvné, že teroristé, kteří sami zavedli vojska do jiné země a sami nerespektují cizí hranice, to vyžadují od jiných.
Hodně lidí se Zelenského ptalo, zda je ochoten vzdát se některých území v zájmu míru. Nyní se na to zeptejte Putina. Ten z této situace rozhodně nevyjde jako vítěz. Po zprávě, že ukrajinská armáda obsadila jediné zbývající místo Gazpromu pro tranzit plynu do Evropy a že možným cílem Ukrajinců je Kurská jaderná elektrárna, probleskla i myšlenka, zda se nepřipravuje další výměna, jen tentokrát ne vězňů, ale území. Jak se říká, vy nám naše, my vám vaše.
Vladimire Vladimiroviči, připravte si jeden z nejlepších jednacích stolů v Kremlu. Ukrajinská armáda se blíží. Chtěli jste vyjednávání, teď to máte…
Autorka je ruská novinářka žijící v České republice. V letech 2010–2022 pracovala v rozhlasové stanici Echo Moskvy, kterou Putinův režim hned na počátku velké války Ruska proti Ukrajině zlikvidoval.
