Současnou situaci protiputinovské opozice popisuje ve své knize Zničím jim život britský novinář Mark Bennetts. V publikaci s podtitulem Putinova válka s opozicí přibližuje uvažování současné opozice i Rusů, kteří podle ruského pořekadla „vyměnili párky za svobodu“.
„Kniha novináře žijícího v Moskvě je jedinečná v tom, že autenticky přibližuje současnou situaci protiputinovské opozice, přičemž dává prostor rozhovorům s oběma stranami, jak opozičníkům, tak představitelům státního aparátu a pravoslavné církvi,“ uvedl redaktor českého vydání Jiří Stárek.
Bennetts píše, že na konci svého nynějšího prezidentského období bude Vladimir Putin vládnout stejně dlouho jako Leonid Iljič Brežněv. Ve své knize klade novinář dotazy, zda existují skutečnosti, které jeho dlouhou vládu mohou ohrozit, jak se Putin změnil během let u moci, jak se liší jeho režim od sovětského a jaká byla a jaká je ruská opozice.
„Více než patnáct let poté, co Rusy oslovil jako jejich nový prezident, je již těžké vybavit si dobu, kdy hlava státu rozlohou největší země planety byla prakticky neznámý, nevýrazný politik, o němž se předpokládalo, že v krátkých postsovětských dějinách bude hrát pouze nevýznamnou roli. Putin však dokázal, jak hluboce se skeptici mýlili – svou moc nejprve zkonsolidoval a pak posílil. A nezdá se, že by chtěl odejít,“ píše v prologu Bennetts.
Brit žijící 20 let v Rusku v kapitole „Vražda u zdi Kremlu“ připomíná zastřelení jedné z nejvýraznějších postav opozice Borise Němcova, na jiném místě se objevuje kauza hudební skupiny Pussy Riot nebo dostává prostor vůdce opozice Alexej Navalnyj.
Na druhou stranu si autor všímá, že i přes okleštěné politické svobody a silnou korupci se zvýšila životní úroveň Rusů, pro které už není nedostižným snem opalování v černomořském letovisku v Turecku nebo pořízení nejmodernější televize a hi-fi soupravy. Konstatuje, že mnozí vyměnili, jak Rusové s oblibou říkají, „párky za svobodu“. „K čemu je mi svoboda slova, když mám prázdnou ledničku?“ uvádí argument jedné postarší ženy z Voroněže.
Bennetts také připomíná, že se Putin pustil do obnovy národní hrdosti, jež značně utrpěla tím, že Moskva ztratila status supervelmoci, a dočkal se za to ocenění i od nositele Nobelovy ceny za literaturu Alexandra Solženicyna. V závěru své knihy pak britský novinář tvrdí, že před prezidentskými volbami v roce 2018 Kreml ve svém tlaku na opozici rozhodně nepovolí.
„Bennetts zachycuje přechodové okamžiky ruských dějin. Za pár let, až se badatelé budou pokoušet vysvětlit Putinovo druhé období, se jim tahle reportáž bude hodit,“ podotkl jeho spisovatelský kolega Daniel Kalder.
V posledních letech se na českém trhu vyrojila řada titulů věnovaných osobnosti současného ruského prezidenta či vztahu Ruska k Západu. Například investigativní americký novinář Steven Lee Myers v knize Nový car: Vzestup a vláda Vladimira Putina nabízí Putinův životopis od jeho dětství v Leningradě (nyní Petrohradě) poznamenaném blokádou. Historik a politolog Walter Laqueur ve své publikaci Putin a putinismus představuje historické myšlenkové a politické zdroje, které současný ruský vůdce a jeho lidé u moci akcentují. V knize Zima přichází analyzuje svého politického protivníka Putina šachový mistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov.
