Říkají si „Lev“ a „Dudek“. Slouží u luhanských milicí, toho času začleněných do armády Ruské federace. Dvojice mužů má podle Ukrajinců na svědomí vraždu autora veršů pro děti Volodymyra Vakulenka. Toho našli po deokupaci města Izjum v hromadném hrobě jako tělo číslo 319 mezi více než 400 dalšími mrtvými.
Město Izjum se nachází v Charkovské oblastí a před válkou v něm žilo bezmála 45 tisíc obyvatel. Hned v březnu 2022, krátce po vypuknutí plnohodnotné války, ho dobyly ruské síly a nedlouho poté, 9. dubna se ozvala bývalá Vakulenkova exmanželka Iryna. Ta oznámila, že Vakulenko a jejich syn Vitalik, který trpí poruchou autistického spektra, se pohřešují.
„Včera jsem dostala potvrzení toho, co jsem už od konce března tušila. Volodymyra Vakulenka, dobrovolníka a spisovatele z Izjumu, mého bývalého manžela a otce našeho syna, odvedli z domova buď ruští vojáci, nebo zástupci okupačních úřadů. Jeho další osud, stejně jako Vitalikův osud, není znám,“ napsala
Osudy kulturního aktivisty a také literáta a autora poezie pro děti Volodymyra Vakulenka začaly být jasnější teprve o půl roku později, když město osvobodila ukrajinská armáda. Tehdy vyšla najevo zvěrstva, jichž se ruská armáda dopouštěla na civilních obyvatelích. Byly odkryty hromadné hroby plné obětí. Vakulenkovo tělo bylo jedním z těch, které se v nich nacházely. Identitu mrtvého potvrdila nejprve evidence pohřbených a později i testy DNA. Jeho syna okupanti ušetřili.
Světlo na poslední dny Vakulenkova života vrhají nejnovější zprávy zveřejněné webem Ukrajinská pravda s odvoláním na zjištění ukrajinské Generální prokuratury.
Podle informací vyšetřovatelů, dva vojáci původem z luhanských milicí, které se na místních obyvatelích vyřádily snad nejkrutěji, na základě podnětu někoho z místních zjistili, že ve vesnici Kapitolivka u Izjumu žije jakýsi ukrajinský spisovatel známý svým odporem k Rusku. Vyrazili tam tedy hned 22. března a provedli u Vakulenka domovní prohlídku. Spisovatel všechno tušil, vedl si deník, který včas zakopal na zahradě, čelil však dvěma velmi horlivým zastáncům nových pořádků.
Jedním z nich, byl velitel 4. roty, známý pod přezdívkou Lev, či Lion, druhým kulometčík téže jednotky známý jako Odod, neboli Dudek. Zadrželi Vakulenka i jeho tehdy 14letého syna a odvezli na svou základnu. Tam nabídli Vakulenkovi kolaboraci s novou vrchností, kterou odmítl. Otec i syn byli propuštěni, nicméně o dva dny později přijeli vojáci znovu. Tentokrát s sebou odvezli už jen spisovatele. Podle vyšetřovatelů nařídil velitel jednotky svému podřízenému, aby ho zastřelil. Ten ho následně poopravil ranou z pistole Makarov.
U toho ale nezůstalo. Podle ukrajinských vyšetřovatelů jsou oba muži a několik dalších spolupachatelů důvodně podezřelí z dalších tří vražd. Jednou obětí byl bývalý důstojník ukrajinské armády. Jeden mrtvý byl ubit k smrti. Oba údajné vrahy se Ukrajinci budou snažit pohnat k zodpovědnosti. Pro začátek alespoň zveřejnili jejich podobizny.
Krutý osud Volodymyra Vakulenka vzbudil již loni velký ohlas, a stal se jedním ze symbolů nesmyslného ruského teroru proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu. Jeho kniha Měním se… Deník okupace. Vybrané básně, vyšla na Ukrajině letos v létě a koupili si ji například i manželé Zelenští během literárního festivalu v Kyjevě. V současnosti se připravuje překlad jeho tvorby do češtiny.