V několika regionech Ruska 10. září během jednoho dne proběhly volby do několika úrovní výkonných orgánů. Volilo se do šesti regionálních parlamentů, přímo se také vybíralo šestnáct představitelů federálních subjektů, kterých je celkem 83 a někde proběhly i komunální volby do místních zastupitelstev.
Pod ruskou taktovkou také poprvé proběhly přímé volby do zastupitelstva města Sevastopol na krymském poloostrově, který Ruská federace nezákonně anektovala v roce 2014. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Marjana Beca na svém twitterovém účtu prohlásila, že: „Ukrajina neuznává žádné ,volby‘ na okupovaném Krymu. Rusko hrubě narušilo mezinárodního právo a zákony Ukrajiny.“
Překvapení v Moskvě
Od voleb se mnoho neočekávalo, protože panuje přesvědčení, že obecní zastupitelstva nemají reálné pravomoci. Všechno tedy nasvědčovalo tomu, že se převratné změny nechystají. Největším překvapením však byly volební výsledky v Moskvě. V hlavním městě se v komunálních volbách volilo do 125 obvodů, což znamená celkem 1502 mandáty. Opoziční koalice „Spojených demokratů“ jejímž lídrem je Dmitrij Gudkov a která úzce spolupracuje s kandidáty opoziční strany Jabloko, v Moskvě zatím najisto získala 266 mandátů. V některých obvodech bude zastupitelstvo dokonce celé sestaveno z příslušníků opozice.
Všechny hlasy ještě nejsou definitivně sečteny a mnohde se objevily zprávy o neregulérním počínání na volebních okrscích. Režim ale spíš než podvody přímo ve volebních místnostech volí strategii, kdy nepřipustí kandidaturu opozičníků, většinou kvůli nějakým administrativním „chybám“ nebo nedodržení lhůt pro podání přihlášky.
Nová éra vládnutí
Dmitrij Gudkov na pondělní tiskové konferenci prohlásil, že se podařilo zformovat seriózní politickou sílu, která hodlá v zemi provést změny. Nazývá to „revolucí v myslích“ Rusů. Strategii své koalice pro server Meduza označil jako „politický Uber“, totiž složitý systém, kde každý má svou malou úlohu, všechno do poslední maličkosti musí jít oficiální cestou a prostřednictvím drobných krůčků se skládá systém, kterému se postupně daří nabourat vládní monopol na zastupitelské mandáty. Gudkov již dříve oznámil, že má v úmyslu kandidovat na starostu Moskvy. Teď se mu situace do čela hlavního města usnadní, i když rozhodně nemá vyhráno. Opoziční strany nezískaly tolik, aby výhra mohla být považována za jednoznačnou.
Lenost vládních kandidátů
Redaktor opozičního deníku Novaja gazeta Kirill Martynov výhru komentuje, že konečně jsou vidět výsledky drobného občanského aktivismu a nabourání skálopevného přesvědčení, že se stejně nic nezmění. Výraznější aktivizaci Rusů jsme mohli sledovat při protestech pořádaných Alexejem Navalným nebo rozsáhlé demonstrace proti bourání tzv. chruščovek. Úspěch opozice se ale přičítá i tomu, že vládní kandidáti letos vedli jen minimální kampaň a na oficiálních kanálech se volbám obecně přikládala jen malá pozornost. Opozice naopak vsadila na velkou kampaň, kandidovaly známé osobnosti jako Ilja Jašin nebo novinář Ilja Azar.
Vypadá to, že aspoň malá část Rusů si začíná uvědomovat, že nic nemusí být předem ztraceno, pokud jich bude dostatečný počet. Být místním zastupitelem totiž nakonec neznamená tak málo pravomocí: zastupitelstvo jako celek hlasuje třeba o rozpočtu a jednotlivých vydáních. A to není málo.
Alternativní model vlády
Navíc zastupitel může hovořit o širším spektru témat, než se bezprostředně týká jen jeho obvodu. A vzhledem k jeho postavení nemohou být jeho slova jen tak smetena ze stolu, jak se to často děje opozičním aktivistům bez oficiální funkce. Stejně tak je potřeba vzít v úvahu, že zastupitelstva, kde vyhrála opozice se stanou jakýmsi novým modelem správy a jak již oznámili někteří zastupitelé, bude to zcela jiný přístup k občanům, především osobnější. Takže nejen celá Moskva, ale celá země bude mít před očima alternativní model, jak může vypadat místní správa, a média (aspoň ta opoziční) tomu jistě budou věnovat mnoho pozornosti. Je to další kapka, která postupně hloubí díru do kamene vládní moci.
