Ilustrační foto (Záběr pochází z vesnice Jakovlivka v Charkovské oblasti, 2022) FOTO: Wikimedia Commons/Dsns.gov.ua/CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons/Dsns.gov.ua/CC BY 4.0
GLOSA/ Ohromující úspěch hlásí druhá nejmocnější armáda světa po více než dvou a půl letech jejího masivního vojenského úsilí na Ukrajině. Podařilo se jí prý dobýt klíčovou obec Staromajorske v Doněcké oblasti. Pokud to je pravda, čekají Ukrajince bezesporu těžké chvíle. Obec má na délku dva kilometry a za starých dobrých časů, ještě před okupací Donbasu, v ní žilo na 682 lidí.
Vskutku „fenomenálního“ výsledku dosáhla obávaná letní ruská ofenziva na Ukrajině. Dlouhé měsíce neměli Ukrajinci střelivo a namísto desítek dělostřeleckých nábojů denně jich na nepřítele mohli posílat jen několik. Proti nim prý číhalo na půl milionu elitních, po zuby ozbrojených vycvičených, motivovaných a všeho schopných bojovníků.
Rusové dominují ve vzduchu, denně na svého nepřítele svrhnou desítky, ne-li stovky klouzavých pum. Mají k dispozici milion, ba více dělostřeleckých nábojů od svých spojenců ze Severní Koreje, mocný Írán jim dodává drony Šáhid, jejich zbrojovky jedou ve dne v noci v rámci válečné výroby a do boje se každý měsíc hlásí desítky tisíc dobrovolníků z Ruska a z celého světa, včetně obyvatel Afriky, Nepálu a dalších oblastí.
Není se proto čemu divit, když onoho památného dne, v pondělí 10. června 2024, mohlo sovětské, pardon, ruské ministerstvo obrany vyhlásit do světa omračující úspěch. Vesnice Staromajorske, tato klíčová obranná pozice Ukrajinců, nacházející se 154 kilometrů od Záporoží, 631 kilometrů od Kyjeva a 1097 kilometrů od západoukrajinského města Lvov, prý konečně padla.
Jak uvedl šéf okupované části Doněcké oblasti Igor Kimakovskij, dobytí této obce konečně umožní blokovat pohyb záloh ukrajinských sil na linii dotyku mezi Doněckou a Záporožskou oblastí. Pohříchu tedy jen na linii dotyku, protože samotná obec má na délku zmíněné dva kilometry, na šířku asi jeden a před vypuknutím veškerých násilností, tedy v roce 2014, v ní podle Wikipedie žilo slovy šest set osmdesát dva osob.
Veřejně přístupné zdroje toto smělé vítězství zatím nepotvrzují. Například podle webu Deep State je část vesnice nadále v šedé zóně. Nicméně, proč ji Rusům nedopřát? Já jsem pro. Poté, co padly desítky tisíc jejich nejzkušenějších vojáků a stovky tisíc jich byly zraněny, poté, co ztratili ohromnou část svých strategických zásob tanků i obrněných vozidel, raket, děl, protiletecké obrany, ba i letadel, jsem nakloněn jim přiznat to, že Staromajorske dokázali vybojovat. Padlo jim do rukou. Zmocnili se ho, navzdory všem potížím a hendikepům, jimž jejich, kdysi druhá nejmocnější, armáda na světě čelila.
Tváří v tvář ruským výsledkům na frontě se nicméně nemůžu ubránit vzpomínce na jednoho z nejslavnějších moderních ruských prozaiků, který si vydobyl světovou slávu a na něhož by Rusové nejspíš dnes raději zapomněli. Ve svém románu Lolita píše Vladimir Nabokov, ústy svého hlavního protagonisty, že i ve válce vítězí teorie chaosu. „Jsem indeterminista. Bolest zubů prohrává válku,“ říká vypravěč románu.
S ohledem na výsledky supervýkonné, mocné a moderní ruské armády pociťuji proto intenzivní obavy o stav chrupu její generality a dalších jejích vrcholných představitelů. Úsměvy generálů, ministrů a propagandistických špiček svědčí o tom, že trpí bolestmi zubů a že minimálně, pokud jde o stomatology, jsou na tom Ukrajinci i jejich vojáci a velitelé výrazně lépe.
