Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
ANALÝZA / Narazit na ruského turistu nebývala v Česku žádná rarita – zvláště pak v Praze nebo v Karlových Varech, které se v řadě ohledů proměnily v jakousi ruskou kolonii. Mnohdy movití návštěvníci bývali kvůli svým móresům nenáviděni, ale i milováni, především díky tomu, že byli často ochotni utratit nesmyslné sumy peněz. Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu Česká republika výrazně přitvrdila vízovou politiku a Rusů u nás výsledkem toho dramaticky ubylo. Stejný postup ovšem nezvolila podstatná část států EU – zejména pak její jižní křídlo, které dodnes navštěvují statisíce ruských turistů.
Některé země dokonce navzdory tlaku Evropské unie dodnes vydávají takzvaná „zlatá víza“, která jsou přitom uprostřed snahy čelit ruské hybridní válce považována za významné bezpečnostní riziko.
Obezřetnost i solidarita
Není pochyb o tom, že turismus z Ruska do Evropské unie po únoru roku 2022 významně poklesl. Důvody jsou mimo jiné praktické: státy EU se totiž dohodly na tom, že ruské letecké společnosti nebudou moci vstupovat do jejich vzdušného prostoru, a stejně tak nebudou evropské firmy létat přes ten ruský.
V praxi to znamenalo ukončení do té doby četných přímých letů mezi ruskými městy a letišti v zemích Evropské unie, které přes často šířené fake news vytrvalo až do současnosti. Do EU se tedy dnes cestující z Ruska dostane nejčastěji přes Arménii, Srbsko nebo Turecko. Hned několik členů EU a širšího Schengenského prostoru pak tato opatření doprovodilo zásadním zpřísněním, nebo rovnou úplným zastavením vydávání turistických víz ruským občanům.
Například Norsko v letošním roce prakticky hermeticky uzavřelo poslední prostupnou pozemní hranici Schengenského prostoru ruským občanům včetně těch, kteří už mají schengenské vízum jiného evropského státu nebo dostali turistické vízum v Norsku před rokem 2022. Přijatelnou výjimkou je pouze cesta za prací, studiem nebo blízkým rodinným příslušníkem.
„Ruským občanům, jejichž cílem je turistika a jiné než nezbytné cesty, bude vstup přes vnější hranici odmítnut,“ vysvětluje stanovisko norské vlády. Ministryně spravedlnosti Emilie Mehlová k tomu dodává: „Rozhodnutí zpřísnit pravidla vstupu je v souladu s norským přístupem, který spočívá v podpoře spojenců a partnerů v reakci na nezákonnou agresivní válku Ruska proti Ukrajině.“ K podobnému kroku přistoupilo také Finsko, které navíc omezilo i možnost vstupu Rusům cestujícím za obchodem nebo majitelům místních nemovitostí a fakticky eliminovalo výměnné studijní programy.
Mezi nejpřísnější země ovšem od samého vypuknutí invaze patří i Česká republika, která přestala vydávat turistická víza Rusům již od 25. února roku 2022 – jako vůbec první země EU. O několik měsíců později pak zamezila rovněž vstupu ruských občanů s platným turistickým vízem vydaným jiným členským státem Schengenského prostoru, přestože toto omezení je prakticky možné uplatňovat jen v případě letecké dopravy. Pozemní hranice je totiž mnohem prostupnější, ačkoli v poslední době stále více zemí obnovuje kontroly uvnitř Schengenu. Stejně postupovalo již zmíněné Finsko, Norsko nebo trojice pobaltských zemí.
Důvodem restriktivních opatření nejsou jen bezpečnostní obavy z infiltrace ruských zpravodajců, kteří se ve státech Evropské unie pokouší páchat sabotáže a teroristické útoky, nebo strach z možného konfliktu mezi turisty ze znepřátelených národů, jak před tím nedávno varovala Litva. Jde také o zaujetí morálního stanoviska, které dobře vystihl ministr zahraničí Jan Lipavský: „Zatímco na Ukrajině padají ruské rakety na dětská hřiště a na lidi, kteří prostě jenom jdou do práce, do Česka přicestuje denně přes mezinárodní letiště až dvě stě občanů Ruské federace.“
Vzhledem ke zločinům páchaným na Ukrajině není jasné, proč by měla Evropa ještě dovolovat ruským občanům (často z vyšších společenských vrstev, které udržují naživu Putinův režim) trávit poklidnou dovolenou v lázních nebo u moře, když Ukrajinci po celém území každodenně trpí pod ruskými útoky. Snaha o maximální omezení ruské turistiky je tedy zároveň projevem solidarity s napadenou Ukrajinou.
Vstřícný jih
Český, pobaltský nebo skandinávský pohled na tuto otázku ale ani zdaleka nesdílí každá členská země Evropské unie. Zvláště benevolentní jsou v tomto ohledu dva jihoevropské státy, které také Rusům vydávají zdaleka největší počet víz: Itálie a Španělsko.
Itálie v roce 2023 vydala ruským občanům více než 140 tisíc víz a schválila přes 94 % všech žádostí. Loni se tak stala vůči Rusům vůbec nejotevřenější zemí EU. Na druhém místě se umístilo Španělsko, které nezáviděníhodné prvenství drželo v roce 2022, a těsně za ním skončila Francie. Jen tyto tři země tak vydaly Rusům bezmála dvě třetiny všech schengenských víz, zatímco na opačném konci se umístily Island, Polsko a Česká republika.
Právě Španělsko a Itálie navíc movitým ruským občanům až donedávna vydávaly takzvaná „zlatá víza“ – tedy několikaleté povolení k pobytu výměnou za investice v řádu stovek tisíc eur, které mohlo po delším časovém období vyústit až v získání občanství. Itálie tento mimořádně kontroverzní program, před kterým ho opakovaně varovala Evropská komise, zrušila teprve loni v srpnu. Španělsko pak oznámilo jeho zrušení dokonce až letos v dubnu.
V Schengenském prostoru navíc zůstává země, která za dostatečnou částku (minimálně 690 tisíc eur) nabízí dokonce rovnou pas – a tedy i možnost se volně pohybovat a pracovat po celé Evropské unii. Tou zemí je Malta, která se dlouhodobě brání tlaku Evropské komise, zatímco podobné schéma už v nedávné minulosti nepříliš ochotně zrušil Kypr nebo Bulharsko.
Přes všechny dílčí posuny je tak zjevné, že se ani v nejbližší době nedočkáme jednotné evropské vízové politiky vůči občanům Ruska a potažmo Lukašenkova Běloruska, kteří by přitom měli přinejmenším z morálního hlediska pocítit náklady agrese na Ukrajině. Některé státy navíc dokonce pravidla naopak uvolňují, jak ukazuje příklad Maďarska, které letos v létě Rusům a Bělorusům zjednodušilo vydávání pobytových víz a postavilo je tak na roveň občanům z kandidátských zemí Evropské unie, jako je Moldavsko, Severní Makedonie nebo Černá Hora.
Dosluhující eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová tento krok označila za závažné riziko pro celý Schengenský prostor. „Rusko představuje bezpečnostní hrozbu. Potřebujeme více, nikoli méně ostražitosti. Umožnit potenciálním ruským špionům a sabotérům snadný přístup do EU by ohrozilo bezpečnost nás všech,“ varovala Johanssonová. Maďarští politici to nicméně označili za případ „politické hysterie“ a zdá se, že na celém programu nehodlají nic změnit.
