Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Během prvních tří měsíců agresivní války proti Ukrajině vyčerpalo Rusko většinu své vojenské kapacity, takže bude svoji ofenzivu muset zpomalit. Případně bude muset Rusko přistoupit k všeobecné mobilizaci, domnívá se podle agentury Bloomberg nejmenovaný vysoce postavený zdroj z EU.
Podle vysoce postavených evropských úředníků obeznámených se situací Rusko hledá v zemi živou sílu a zbraně, včetně starých tanků umístěných na Dálném východě, protože během prvních 100 dnů invaze na Ukrajinu vyčerpalo většinu svého vojenského potenciálu. Rusku tak může zbývat již „jen několik měsíců, než bude muset svoji tzv. operaci pozastavit“.
Moskva také může podle onoho zdroje vyhlásit všeobecnou mobilizaci, ale tomu se Vladimir Putin zatím stále vyhýbá, protože by tím přiznal, že „válka neprobíhá podle stanoveného plánu“.
Z ukrajinských zdrojů je pak zřejmě, že Ukrajina ztrácí denně přes 100 vojáků, počty padlých Rusů lze jen odhadovat, ale pravděpodobně budou o dost vyšší, protože útočník má v boji vyšší ztráty než dobře připravený a opevněný obránce. I proto Rusové postupují pomalu. Navíc jsou z některých míst, která dobyli, zpětně vytlačováni. Oficiální představitelé na Západě se domnívají, že Rusko je v lepší pozici v boji na východní Ukrajině jen díky své početní převaze. Po těžkých bojích s velkými ztrátami na obou stranách se však může projevit nedostatek personálu.
Hlavní směr ruského útoku směřuje na Severodoněck a Lysyčansk. Pokud se Rusku podaří tato dvě města získat, ovládne fakticky celou Luhanskou oblast, a dosáhne tak jednoho z cílů, které Putin na začátku války vytyčil.
Podle Indreka Kannika, ředitele Estonského mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost, bude Rusko pravděpodobně potřebovat ještě nejméně 2–3 měsíce, aby dokázalo dobýt velká města na Donbase, jako je Slavjansk či Kramatorsk. „Myslím, že brzy nastane okamžik, kdy jedna nebo druhá strana zaznamená výrazný úspěch. Buď se Ruská federace dostane do Slavjanska a Kramatorska, nebo je tam Ukrajinci zastaví. A pokud tam Ukrajinci dokážou udržet obranu s takovým poměrem sil, bude to mít význam pro celou válku,“ domnívá se vysoce postavený zástupce NATO.
V posledních týdnech Ukrajina stále častěji žádá o zbraně, které mají odradit Rusko od agrese. Estonská premiérka Kaja Kallasová se domnívá, že by se nyní všichni měli zaměřit na poskytnutí vojenské pomoci Kyjevu.
Analytici v západních zemích nastínili tři možné scénáře vývoje války na Ukrajině. První počítá s tím, že Rusko postupně získá nová území v Luhanské a Doněcké oblasti. Druhá varianta operuje s dlouhou a vleklou válkou, ve které ani jedna strana nebude schopna výrazně postoupit a zvítězit. Válka se tak protáhne na měsíce, či dokonce roky, a bude mít těžké důsledky nejen pro obě bojující strany, ale i pro světovou ekonomiku. Třetí scénář, který je však považován za nejméně pravděpodobný, tvrdí, že Moskva upraví své cíle, prohlásí, že již dosáhla všeho, čeho dosáhnout chtěla, a pokusí se vyjednat půdu pro ukončení bojů.
Z USA se však ozývá názor, že v případě, že se Putinovi podaří zakotvit na dobytých územích, použije je jako odrazový můstek k další agresi do nitra Ukrajiny.
