V Rusku se v neděli uskuteční parlamentní volby, v nichž 111 milionů voličů rozhodne o obsazení 450 míst ve Státní dumě. Očekává se jednoznačný úspěch vládní strany Jednotné Rusko, která kopíruje politický program prezidenta Vladimira Putina. Opozice podle všeho nemá šanci na výraznější volební výsledek.

Ve 38 ruských regionech kromě toho proběhnou volby místních zákonodárných orgánů a v šesti oblastech přímé volby starostů.

Před pěti lety vypukly po skončení parlamentních voleb mohutné protesty kvůli údajnému falšování výsledků. Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová nyní slibuje, že volby budou maximálně transparentní.

Prezident Putin v sobotu v předvečer voleb během návštěvy Kyrgyzstánu prohlásil, že během ruské předvolební kampaně docházelo k „pokusům o manipulaci s veřejným míněním“. O původcích těchto manipulací se však podrobněji nezmínil. Západ přitom manipulaci veřejného mínění v Rusku prostřednictvím mediální propagandy a umlčování opozice vytýká právě šéfovi Kremlu. Sám Putin odmítl podle agentury TASS podpořit ve volbách konkrétní stranu, ačkoli jeho politický program je vlastní předpokládanému vítězi klání, vládní straně Jednotné Rusko.

Evropa vysílá do Ruska stovky pozorovatelů, kteří budou zastupovat Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Radu Evropy a další instituce. Přítomni mají být ve všech významných volebních obvodech s výjimkou okupovaného Krymu. Z poloostrova žádná zpráva pozorovatelů o průběhu voleb nepřijde, protože evropské státy považují Krym za součást Ukrajiny, ruské volby na poloostrově neuznávají a hlasování tam sledovat nebudou. Problémy mohou nastat i v Kyjevě a dalších velkých ukrajinských městech, neboť ukrajinská vláda odmítá umožnit Rusům žijícím v zemi hlasování.

Volby do Státní dumy jsou generálkou k prezidentským volbám v roce 2018. Přestože ruský vůdce Vladimir Putin ve volbách nekandiduje, vládní strana Jednotné Rusko věrně kopíruje jeho politický program a bez podpory Kremlu by se neobešla.

Jednotnému Rusku odevzdá podle průzkumů hlas polovina Rusů, kteří přijdou k volebním urnám. Složení dolní parlamentní komory se tak nejspíš příliš nezmění, jistotu parlamentních mandátů mají ještě nacionalisté Vladimira Žirinovského (kteří si říkají liberálové) a komunisté, parlamentní zastoupení si zřejmě vybojuje i levicový spojenec Kremlu Spravedlivé Rusko.

Slabá a roztříštěná ruská opozice se podle všech průzkumů do Státní dumy nedostane. Navzdory pokusům o sjednocení kandidátky jdou hlavní opoziční strany Jabloko a Parnas do voleb samostatně, nejpopulárnější opozičník Alexej Navalnyj kvůli podmínce za údajnou zpronevěru kandidovat nesmí a jeho protikorupční Strana pokroku úřední registraci nedostala.

Zatímco před pěti lety vedl Navalnyj tisíce Moskvanů do masových protestů proti politice Kremlu, dnes projevy nespokojenosti vystřídalo nadšení nad anexí Krymu, kterou drtivá většina Rusů považuje za nápravu historické nespravedlnosti. Strůjcem „znovusjednocení“ poloostrova s Ruskem je Putin a jím vybudovaná strana Jednotné Rusko, řízená premiérem Dmitrijem Medveděvem. Dnešní parlamentní volby a možná i prezidentské volby za dva roky budou v tomto smyslu pro vládnoucí elitu odměnou.

Druhou příčku má šanci obsadit Žirinovského Liberálnědemokratická strana, která v posledních průzkumech dosti výrazně předstihla tradičně druhé komunisty. I nacionalistům prospělo národní vzedmutí po krymské operaci a téma ochrany národních zájmů, které se ocitlo v centru vládní politiky i útočné státní propagandy.

Premiérou jsou nedělní volby pro šéfku ústřední volební komise Ellu Pamfilovovou, bývalou ruskou ombudsmanku, která v roce 2000 kandidovala jako první ruská žena na funkci hlavy státu proti Putinovi. Někdejší občanská aktivistka a později členka Kremlem řízených orgánů pro ochranu lidských práv slibuje, že volby budou maximálně transparentní.

Volby budou tradičně smíšené. Polovina mandátů bude rozdělena podle stranických kandidátek a druhých 225 poslanců většinovou volbou v jednomandátních volebních okrscích.