Dana Drábová FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
V březnu 2022 obsadily ruské síly Záporožskou jadernou elektrárnu ve městě Enerhodar, největší zařízení svého druhu v Evropě. Jak nyní informovali ukrajinští zpravodajci, zřídily si v areálu jaderných zařízení logistické a vojenské základny. Ukrajinci i Mezinárodní agentura pro atomovou energii se marně snaží o to, aby byla v elektrárně a v jejím okolí vyhlášena demilitarizovaná zóna. Situaci navíc nadále dramatizují opakované výpadky proudu ohrožující provoz chladicích zařízení. Jak přitom konstatuje Dana Drábová, důsledky jaderné havárie tohoto komplexu o velikosti tří našich Temelínů by mohly být horší než úder jadernou zbraní.
Hlavní zpravodajské ředitelství ukrajinského ministerstva obrany uveřejnilo fotografie, které údajně pocházejí z vnitřních prostor jaderné elektrárny v Enerhodaru. Je na nich zachycena ruská vojenská technika. Jak zpravodajci uvedli, Rusové nadále využívají bloky 1, 2 a 4 jaderné elektrárny jako sklad vybavení a vojenskou základnu. Ukrajinci si na ruské vojenské aktivity v elektrárně stěžují dlouhodobě, nyní se však ozvali znovu, krátce před plánovanou ofenzivou.
„Zjistilo se, že personál ruských jednotek, obrněná vozidla i nákladní automobily jsou trvale umístěny na zmíněných místech. Počet vozidel a vojenského personálu se neustále mění,“ informovali Ukrajinci s tím, že v každém ze zmíněných areálů se může nacházet během jednoho dne 5–20 různých zařízení. „Všechny nákladní vozy jsou zapečetěny. Existují informace, že mohou obsahovat munici a výbušniny,“ varoval úřad. Podle zpravodajských zjištění jsou tyto prostory navíc nepřístupné pro zaměstnance, kteří mají za úkol provádět kontroly jaderných zařízení. Ti, kteří se o to pokusili, byli prý zbiti, nebo dokonce mučeni. Několik z nich mělo skončit ve vážném stavu v nemocnici.
Situaci s obavami sleduje i generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Mariano Grossi. Znepokojují ho i opakované výpadky elektrického proudu, který v elektrárně mj. pohání životně důležité chladicí systémy. K zatím poslednímu výpadku došlo 22. května, kdy záložní dieselové agregáty dodávaly životně důležitou energii elektrárně pět hodin. „Záporožská jaderná elektrárna dnes ráno posedmé od začátku konfliktu přišla o veškeré externí dodávky elektřiny a byla donucena spolehnout se na pohotovostní dieselové generátory. Bezpečnostní situace v elektrárně je extrémně zranitelná. Musíme se dohodnout na její ochraně hned. Tato situace nemůže pokračovat,“ napsal k tomu na twitteru.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvedl na sociální síti telegram, že Ukrajina dlouhodobě usiluje o to, aby Rusy přiměla areál opustit. „Okupace naší Záporožské jaderné elektrárny je nadále obrovskou hrozbou. Ruští teroristé pokračují v ostřelování infrastruktury kolem stanice. Pracujeme se všemi partnery, abychom donutili Rusko opustit (elektrárnu) a vytvořili kolem elektrárny demilitarizovanou zónu,“ uvedl. S podobnými snahami ale Ukrajinci už dříve narazili. Apely na kompletní demilitarizaci oblasti kolem elektrárny ruská strana odmítla už v srpnu 2022 s tím, že by ji to prý učinilo zranitelnější.
O neradostné bilanci jednání s Rusy promluvila pro Český rozhlas Plus i jaderná fyzička Dana Drábová. „První apel byl: opusťte ten areál, protože vojenská technika tam nemá co dělat. Další zněl: přestaňte ostřelovat energetickou strukturu a infrastrukturu v okolí, vedení vysokého napětí, rozvodné stanice, transformátory. A vidíte, elektrárna je zase bez proudu. S Rusem prostě nefunguje nic,“ posteskla si. V témže rozhovoru také konstatovala, že případná havárie elektrárny by mohla mít horší důsledky než použití taktické jaderné zbraně. „Taktická jaderná zbraň bude mít (…) nanejvýš lokální dopady. Kdežto havárie ,záporožské‘ – v nejhorších scénářích, které jsme si vytvořili společně s ukrajinskými kolegy – by měla dopad i do 200 až 250 kilometrů od zařízení,“ popsala.
