Index spotřebitelských cen, používaný k měření inflace, v červnovém meziročním srovnání znovu vzrostl a dosáhl tak o 17,2 % vyšší hodnoty oproti loňskému roku. Jednalo se o další nárůst z květnových 16 %, přičemž dle ekonoma Davida Marka by měla inflace dosáhnout až 19 %.
Za tímto přírůstkem jednoznačně stojí především vysoká jádrová inflace, která v červnu činila 14,6 %, místo prognózou České národní banky (ČNB) předpokládaných 12,7 %. V ní se projevuje dynamika produkčních cen v zahraničí, setrvale vysoké domácí náklady a silné domácí poptávkové tlaky.
Ty se se odráží v cenách spotřebního zboží a služeb. V rámci cenového jádra nadále zesiluje vliv nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného, které tvoří ve spotřebním koši signifikantní váhu přesahující 12 %.
Významný příspěvek ke konečnému číslu inflace však činily také vyšší ceny pohonných hmot, které dosáhly 52,3 procentního meziročního růstu. Tento faktor odráží sankce na vývoz ruské ropy do Evropské unie a též vývoj cen ropy na komoditním trhu. Dále se zvyšují regulované ceny, což je jasným důsledkem vzrůstajících cen energií. V červnovém meziročním srovnání dosáhly bezmála 25% nárůstu.
Konec zdražování na obzoru?
Inflace v červnovém meziměsíčním srovnání dosáhla 1,6 %. Růst cen tak mírně zpomalil z květnových 1,8 %. To může vyvolat dojem, že od nynějška bude docházet k pozvolnému klesání. Je však zavádějící uvádět data bez sezónního očištění. Jádrová inflace právě po sezónním očištění nadále dosahuje vyšších hodnot než minulý měsíc. Na opravdový pokles si tedy ještě musíme počkat.
Je to tu. Inflace KLESÁ!
• Za červen vzrostly ceny méně než za květen, duben, i březen.
• Přesto média pojedou mantru "inflace narostla z 16,0 na 17,2".
• Narostlo roční vyjádření čistě matematicky, letošní VI byl vyšší než loňský VI, který z výpočtu vypadl. Ale tempo kleslo. pic.twitter.com/uv7abtjlfW— Petr Bartoň (@petr_barton) July 13, 2022
Inflace ve světě
Fakt, že Česko není jedinou zemí zažívající inflaci, dokládají poslední data ze Spojených států amerických. Index spotřebitelských cen (CPI) v červnovém meziročním srovnání tam totiž vzrostl o 9,1 %, navzdory tržnímu očekávání 8,8 %. Jádrová složka inflace činila meziročně 5,9 %.
Podle dat Eurostatu byla v červnu meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) v eurozóně 8,6 %, což překonalo květnových 8,1 %. Nejvyšší inflace ze zemí platících eurem v červnu dosáhlo Estonsko, kde činila 22 %. Meziroční přírůstek harmonizovaného indexu spotřebitelských cen nám blízkých zemí, tedy Slovenska a Německa, byl 12,6 % a 8,6 % respektive. HICP v České republice podle meziročně vzrostl o 16,6 %. Jedná se tak o nižší přírůstek než je spočítán Českým statistickým úřadem. Důvodem je jiná struktura položek ve spotřebním koši.
Proč je v Česku inflace vyšší než v jiných zemích?
Za tuto skutečnost může tuzemský přehřátý trh práce, vysoké ceny nemovitostí či velmi expanzivní fiskální politika spojená s populistickými dárky voličskému elektorátu za doby koronaviru. Faktem ovšem zůstává, že průměr inflace v eurozóně nic nevypovídá o meziročních přírůstcích harmonizovaného indexu spotřebitelských cen v jednotlivých zemích. Na jedné straně totiž máme Maltu s 6,1 %, na druhé straně ale Estonsko s 22 %.
Nejhorší na situaci pobaltských států je, že Evropská centrální banka (ECB) nadále nechává depozitní úrokovou sazbu v záporu, protože by při jejím zvýšení byly ohroženy státy předluženého jihu. Tyto země tak nemají jak tuto inflaci snížit. Nezávislá měnová politika nám tedy pomáhá inflaci krotit. Při hypotetické nečinnosti centrální banky v posledních 12 měsících bychom ji dnes měli dle sekce měnové ČNB o 7 procentních bodů vyšší. Z tohoto tedy vyplývá, že inflace by u nás mohla klesat dříve než v jiných zemích právě z důvodu přísnější měnové politiky. Odhadovat ale, kdy přesně k obratu dojde, je v situaci opředené velkou nejistotou nadlidský úkol.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.