Sergej Lavrov 18. října večer vyhlásil, že se Rusko chystá uzavřít své diplomatické mise v nepřátelských zemích. Letka ruských nacionalistických jestřábů je nadšena, že se jejich země ještě víc odřízne od Západu. Ten pak podle jejich představ bídně zhyne hladem a zimou.

Jásají samozřejmě i na webu „pravoslavného oligarchy“ Konstantina Malofejeva Tsargrad.tv, kde Lavrova radostně citují.

„Nemá smysl a není ani chuť udržovat dřívější přítomnost v západních zemích. Naši lidé pracují v podmínkách, které lze jen stěží nazvat lidskými. Čelí neustálým problémům a hrozbám fyzických útoků. A co je nejdůležitější, od doby, kdy se Evropa rozhodla uzavřít a ukončit s námi jakoukoli hospodářskou spolupráci, tam nejsou žádná pracovní místa. K milému chování nelze nikoho nutit,“ sdělil šéf ruského ministerstva zahraničí.

Lavrov neuvedl, jestli tato změna orientace znamená uzavření velvyslanectví a konzulátů a snížení počtu diplomatů působících v západních zemích. Nacionalisté si to tak ale vykládají nebo po tom touží.

Dále čtěte

Danuše Nerudová v Týdeníku FORUM: Odříznout občany od Pražského hradu byla neslýchaná drzost

Kdyby byl Týdeník FORUM sportovní plátek, tento týden by se na jeho titulní stránce skvěl výsledek Filipová – Babiš…

Pracovníci všech těch ambasád budou jistě nadšeni, pokud je někdo z amerického, britského a eurounijního pekla konečně vytáhne a pošle domů do Moskvy nebo do KLDR, Eritreje a Podněsterské republiky. Co si počnou v GRU, když přijdou o zbytky všech pracovníků, tak hezky řídili některé politiky a novináře? V této těžké době, kdy se ani nedaří turismu a Čepiga s Miškinem nemohou vycestovat a prohlížet si své milované památky?

Autor článku na Tsargrad.tv je ale nadšen, nejspíš nesedí na takové ambasádě ani on sám ani nikdo z jeho příbuzenstva. Prý si takový náhlý diplomatický krok „může dovolit jen naše země“, a kdo nechce spolupracovat, ať si jde za Bidenem. Zůstat na Západě by ale podle mínění autora nebylo prozřetelné, zvláště v Evropě nebude časem čím vytápět domovy a čím krmit děti a nakonec ani kde pracovat. „V důsledku bohorovné politiky vůči Rusku se výroba v Evropě zmenšila a po ukončení diplomatických vztahů zůstanou pracovní místa jen v domácnostech. Zdá se, že vše, co se na tomto kousku země vyprodukuje, bude Evropanům odebráno ‚novými Evropany‘, kteří byli v posledních letech tak usilovně dováženi z Afriky a Blízkého východu,“ prorokují z Ruska.

Zatím ale problémy zasahují spíše Rusko. Hlas Ameriky cituje náměstka ministra financí USA. Wally Adeyemo řekl, že „díky ekonomickým sankcím ze strany USA a spojenců již ruský obranný průmysl ztratil schopnost vyrábět a udržovat důležité vybavení pro operace na Ukrajině“. Rusko nyní zejména nemá přístup k vyspělým technologiím a finančním systémům USA a spojenců, což omezuje schopnost ruského obranného průmyslu vyrábět zbraně a nahradit to, co bylo zničeno během války.

„Rusku dochází mikroelektronika, která je pro jeho vojenskoprůmyslový komplex klíčová, a ruští představitelé se obávají, že jim chybí zahraniční komponenty. Dva významní ruští výrobci mikroelektroniky byli nuceni dočasně pozastavit výrobu kvůli nedostatku kritických zahraničních technologií,“ říká americký činitel.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Pak ocitujme aspoň ještě jednu podnětnou myšlenku. Prý je třeba „posílit spolupráci se zeměmi, které Rusko v této těžké chvíli podporují“, a „konečně zrušit nesmyslné sankce vůči Severní Koreji, provést s Kimem společné jaderné testy, nejlépe na hranicích svazového státu s Polskem“.

To Poláky jistě nadchne a naučí se mít rádi Rusko ještě více než dosud. Jen se nějak musí ujasnit, o jaký svazový stát, kde se to bude odpalovat, se má jednat. Polsko má hranice s ruským územím jedině u Kaliningradu. Ta enkláva není velká a možná by se něco málo jaderných výbuchů v této oblasti nelíbilo ani těm občanům Ruské federace, kteří tam žijí. Ještě je tu Bělorusko, které už je dost bezmocným vazalem Moskvy. Mazaný diktátor Alexandr Lukašenko by si ale nejspíš taky nebyl jistý, jestli chce diktaturu provozovat na území ruské jaderné střelnice.

Celé je to pochopitelně naprostý nesmysl a výron šílených mozků nacionalisticko-náboženských fanatiků, ale je příznačné, že takové věci se mohou v Rusku dneska svobodně zveřejňovat, zatímco za větu „pryč s válkou“ vás seberou.

Nebohý Sergej Lavrov se dostal do trapné situace a sám si za to může. Jako diplomat býval oceňován, ale teď skončil na pustém ostrově s diktátorem a šílenci. Dopadl jako Hitlerův ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop, kterému Vůdce veškeré normální zahraničí v podstatě zrušil. Nakonec ho v Norimberku pověsili. To se Lavrovovi nejspíš nestane, ale že skončí v exilu v nějaké nevábné zemi, to se mu docela dobře může přihodit. A byla by to ještě ta nejlepší varianta.