Pro miliony lidí na celém světě, kteří se věnují okultismu, je Halloween jedním z nejdůležitějších a nejzábavnějších svátků v roce. Ale zatímco mladší Rusové onen večer nosí kostýmy a chodí na halloweenské večírky, pro velkou část země to není tradiční ani rozšířený svátek.
Navzdory nedostatku halloweenských slavností roste v Rusku popularita čarodějnictví, které spojuje vlivy ze slovanského pohanství, moderního pohanství a západní magie.
Dnešní ruské čarodějnice provádějí výklad tarotu, praktikují numerologii, vyrábějí svíčky a amulety a vytvářejí zaříkávadla a lidové léčebné prostředky. A 31. října mnozí slaví Samhain, starověký keltský svátek, který je považován za dobu, kdy se hranice mezi duchovním a lidským světem překračují snáze.
Web Themoscowtimes.com popisuje, jak tajemné praktiky v zemi kvetou a že je to také pochopitelně i byznys: „To, co dnes v Rusku nazýváme praktickou magií, je bizarní spojení ruské vesnické magie, čarodějnictví, které přišlo z Evropy a které pracuje s modlitbami, rituály a kouzly, reinterpretovaných praktik moderního pohanství a mnoha dalších tradic,“ říká Irina Agafonovová, majitelka a zakladatelka řetězce kouzelnických krámků Veďmino Ščastje, který má pobočky v šesti ruských městech. „Všechny tyto systémy se v praxi kombinují, protože v jejich srdci leží magie, kterou lze označit jako schopnost vnitřně se probudit a přímo se spojit s jemným duchem světa,“ vysvětluje.
Spojování s jemným duchem světa vychází podnikatelka vstříc a klientelu má.
Její zákazníci mají v největší oblibě jednoduché, každodenní a očistné kouzelnické techniky, které vyžadují pouze zapálení svíček nebo bylinky. Tarot je v posledních letech také velmi populární. Agafonovová říká, že je to pro mnoho „nováčků“ jejich „první zkušenost s archetypálním výkladem života“.
Mystika, čarodějnictví a pověry vždy hrály v ruské kultuře silnou roli a mají tisíciletou tradici. Tyto tradice přežily nástup křesťanství v 10. století i sekularismus Sovětského svazu ve 20. století.
I v zahraničí (o nás ani nemluvě) je známa postava baby Jagy, které se také říká babka. Byla to téměř vždy starší žena vnímaná jako osoba s prastarou moudrostí a hlubokým vztahem k přírodě.
Tyto „babky“ byly kouzelné léčitelky, které hrály zásadní roli ve svých komunitách. Další ruský výraz pro „čarodějnici“ – veďma – pochází ze staroslovanského slova pro „vědět“.
Ve srovnání se západní kulturou, kde je čarodějnictví považováno za satanskou perverzi náboženství, ruské pohanství a čarodějnictví po staletí žily vedle pravoslavného křesťanského náboženství v jakési koexistenci. Byl tady jakýsi systém dvojí víry. To ovšem neznamená, že čarodějnice nebyly v Rusku pronásledovány; záchvaty masové hysterie a davového násilí vůči ženám považovaným za čarodějnice byly zaznamenány ještě v 19. století. Nic z toho však nebylo tak rozsáhlé jako hony na čarodějnice v puritánské Americe nebo v západní Evropě.
„V moderní době mělo Rusko k čarodějnictví ambivalentní vztah. Pseudomedicína, astrologie a věštění budoucnosti získaly uprostřed politické a ekonomické nejistoty po pádu Sovětského svazu masovou popularitu. Stalo se tak především díky působení ‚psychického léčitele‘ Anatolije Kašpirovského, jehož televizní rituály diváky uchvacovaly a poskytovaly jim útěchu,“ píší The Moscow Times.
Rusové, kteří nedůvěřují lékařům nebo žijí v oblastech, kde není dostupná zdravotní péče, se i dnes obracejí na homeopatické léčitele a jasnovidce, aby své neduhy vyléčili. Bulvární listy a noviny propagují služby čarodějnic a jasnovidců a stává se, že lékař odkáže pacienta, aby si pro uzdravení došel za „babkou“.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví z roku 2017 si v Rusku téměř jeden milion lidí vydělával na živobytí praktikováním lidového léčitelství a podobnými službami. Zatímco zákonodárci je v podstatě ignorovali, snahy konzervativních politiků a osobností ruské pravoslavné církve vymýtit okultní praktiky či dokonce zakázat Halloween nabraly v posledních letech na síle. A ve většinově muslimské Čečenské republice jsou ženy a muži pronásledováni pro podezření z provozování čarodějnictví.
Je otázka, jestli se v Rusku po tisíci letech praktikování může ohledně víry v tajemné magické síly něco změnit. Není zřejmě proč. Snaha spojit se s „jemným duchem světa“ je při pohledu na nejemnou realitu ruského života celkem pochopitelná.