Ruští pseudohistorici popírají, že katyňský masakr provedl NKVD. Příště zjistí, že Hitler byl Američan

Pokud to takhle půjde dál, v brzké době se z Moskvy dozvíme, že Američané na Měsíci nepřistáli a jako první tam byl ve skutečnosti Jurij Gagarin. Ze skromnosti o tom mlčel, protože mu to poradil tehdejší pokrokový moskevský patriarcha Pimen. Nepravděpodobné? Teď se v Rusku zcela vážně píše o tom, že katyňský masakr neprovedli příslušníci NKVD, ale nacisté. Na lži se podílejí i akademici.

„Rusko má potřebnou právní a historickou základnu, aby jednou provždy vyvrátilo tvrzení Polska, že se SSSR údajně podílel na masové vraždě polských důstojníků v Katyňském lese, řekl agentuře RIA Novosti profesor Moskevské státní lingvistické univerzity, člen vědecké rady Ruské vojenské historické společnosti a Zinovjevova klubu agentury Rusko dnes, doktor historie Alexej Plotnikov,“ píše Ria Novosti.

Zajímavé, možná, když je doktor historie Plotnikov členem Zinovjevova klubu, odhalí nakonec, že Zinovjeva nenechal popravit Stalin, ale že to byl Churchill.

Nejdříve si shrneme, co všechno se nám, nebo spíše Rusům, pokouší  zase někdo nabulíkovat.

Po osvobození Smolenska Rudou armádou byla zřízena sovětská komise, která po vlastním vyšetřování dospěla k závěru, že Poláky v Katyni zabila německá okupační vojska na podzim roku 1941, vykládá se v článku. Čtenář musí být hodně bezelstný, aby bral vážně „zjištění“ nějaké sovětské komise v roce 1941.

„V kontextu současných událostí si myslím, že je to téma číslo jedna v našem ideologickém informačním protiboji s těmi projevy otevřené rusofobie v historické vědě, které nám vnucují bývalí zahraniční partneři. Týká se to především Polska jako jednoho z nejzákeřnějších psů, kteří na nás štěkají,“ řekl Plotnikov, čímž pomluvou slovanských bratrů opustil pole slovanské vzájemnosti. No co, Poláci jsou po staletí ohledně Ruska plni fobií, a přitom se jim pod samoděržavím tak hezky žilo.

„Zdá se mi, že Poláci v úrovni dnešní rusofobie překonali sami sebe. Na pozadí jejich otevřeně nepřátelských akcí vůči naší zemi se katyňská otázka nejen může, ale musí nastolit. Nyní je nejvhodnější okamžik, aby se naše oficiální orgány od postoje Varšavy ke Katyni jednou provždy distancovaly. Zdůrazňuji, že k tomu máme všechny právní a historické podklady,“ tvrdí takzvaný historik.

Dvě věci jsou v tom výroku pravdivé. Jednou je, že se otázka „musí nastolit“. Jak jinak, když se teď po desetiletích jisté váhavosti zase nepokrytě oslavuje stalinské období, nemůže v učebnicích dějepisu strašit tak nemilá událost, jako že se sovětský člověk dopouštěl nějakých masakrů. Tím druhým pravdivým sdělením je, že teď je pro absurdní lhaní ten „nejvhodnější okamžik“. Jistě, kdy jindy. Opozice rozdrcená, média plně pod kontrolou, legendární role neposkvrněné Rudé armády je opevněna zákonem, historici vyhnáni ze země, nebo v kriminále. Vymývané mozky občanů je třeba naplnit novým obsahem.

Podle řady ruských historiků střelbu v Katyni provedli nacisté a „katyňský případ“ byl provokací tajných služeb Třetí říše, které jím chtěly rozštěpit protihitlerovskou koalici a Polsku, přes které se měla Rudá armáda dostat k německým hranicím, jej prezentovat jako „moskevská zvěrstva“.

Pak se tam dočteme několik vět, které jako by byly opsány ze spisů různých revizionistických historiků, kteří popírají holokaust.

„Historici také poukazují na nesrovnalosti v důkazech, o které se Varšava opírá. Ruští odborníci vysvětlují, že verze ‚katyňské tragédie‘ jsou rozporuplné, protože hlavní soubor pramenů k těmto událostem je stále utajován a nebyl uveden do volného vědeckého oběhu… Polské důstojníky v Katyni v roce 1941 hromadně zavraždili nacisté, nikoliv NKVD. Arno Diere, přímý účastník pohřbívání zavražděných Poláků, následně příslušník praporu ‚zvláštního určení‘, který za druhé světové války demoloval Leningradskou oblast, to dosvědčil již v roce 1945 v leningradském procesu.“

Kdo byl ten Arno Diere? „Německý voják za druhé světové války, neprávem odsouzený v sovětském zinscenovaném procesu za katyňský masakr, zločin spáchaný samotnými Sověty na počátku roku 1940. Diere byl na seznamu deseti důstojníků, kteří byli mučeni, aby poskytli falešná přiznání. Sedm důstojníků bylo 5. ledna 1946 oběšeno. Diere a další dva vojáci byli odsouzeni k 15 letům těžkého žaláře.“

Pro soudného člověka snad není nutné připomínat, že cokoliv, co uvedl někdo při výslechu sovětskými orgány v roce 1946, má menší vypovídající hodnotu, než má dopis od nigerijského právníka, že jste zdědili miliony dolarů.

Máme tady ovšem k dispozici i celkem hmatatelné důkazy. Například úřední dokument uložený v ruském archivu RGASPI, jehož černobílá kopie byla legálně převedena do vlastnictví polské vlády a poprvé zveřejněna v Polsku v roce 1992. Je to přijatý návrh Lavrentije Beriji na popravu bývalých polských důstojníků armády a policie v zajateckých táborech a věznicích NKVD z března 1940. Dokument byl součástí takzvaného „balíčku č. 1“, který předal Boris Jelcin novému polskému prezidentovi Lechu Wałęsovi. Dalším dokumentem předaným Polákům byla nóta Alexandra Šelepina z 3. března 1959 adresovaná Nikitovi Chruščovovi s informacemi o popravě 21 857 Poláků a také s návrhem na zničení jejich osobních spisů, aby se snížila možnost, že budou později objeveny dokumenty související s masakrem.

Citujeme:

„PŘÍSNĚ TAJNÉ

Od Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu soudruhu STALINOVI.

V zajateckých táborech NKVD a ve věznicích západních oblastí Ukrajiny a Běloruska se v současné době nachází velké množství bývalých důstojníků polské armády, bývalých polských policistů a pracovníků zpravodajských služeb, členů polských nacionalistických k-r (kontrarevolučních) stran, účastníků podzemních k-r povstaleckých organizací, přeběhlíků apod. Ti všichni jsou nesmiřitelnými nepřáteli sovětské moci a plni nenávisti k sovětskému systému. Důstojníci a policisté z řad válečných zajatců, kteří se nacházejí v táborech, se snaží pokračovat v k-r práci a vedou protisovětskou agitaci. Každý z nich jednoduše čeká na osvobození, aby měl možnost aktivně se zapojit do boje proti sovětské moci. Orgány NKVD v západních oblastech Ukrajiny a Běloruska odhalili řadu k-r povstaleckých organizací. V každé z těchto k-r organizací hráli aktivní vedoucí úlohu bývalí důstojníci bývalé polské armády a bývalí polští policisté.“

Podpisy: Stalin, Vorošilov, Molotov, Mikojan, Kalinin, Kaganovič

Jako přitěžující okolnost pro tyto putinovské pseudohistoriky bude jistě platit, že dne 13. dubna 1990 Michail Gorbačov, tehdejší generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu, sovětskou vinu za katyňské zločiny uznal. Kdo by dnes v Rusku bral vážně nějaké Gorbačovovo přiznání.

Vyvracet výplody ruských pseudobadatelů má asi takový smysl jako něco vykládat lidem, co popírají přistání Američanů na Měsíci. Ruské propagandě je úplně jedno, jestli těm žvástům uvěří většina lidí. Jde jen o to, aby mohli něco tvrdit a nemuseli trapně mlčet. Tak mluví. Je to také trapné, ale pokud jde o domácí scénu, nesmí tu trapnost nikdo dát najevo.

Pokud se putinovský režim diví, že mu nikdo rozumný nevěří, může si za to sám. Jenže oni se nediví. Lžou a vědí, že my víme, že lžou. Je to komedie.