Psycholožka Angelika Jaceňková slyšela už od propuštěných ukrajinských zajatců leccos. Když se jí ale po výměně svěřili dva mladí vojáci, zavřela se na záchodě a rozplakala se.
Rusové stále zadržují tisíce ukrajinských válečných zajatců. Mnozí z těch, kteří byli vyměněni za své ruské protějšky, popsali katastrofální situaci v tamních zajateckých táborech. Popsali nedostatek lékařské péče, hlad i mučení. To všechno už psycholožka Jaceňková slyšela mnohokrát a vypěstovala si proto jistou otrlost. Když jí ale přivedli dva mladé vojáky ve věku teprve 28 a 25 let a ti jí povyprávěli o svém traumatu, neubránila se slzám. Jaceňková popsala jejich příběhy pro britské The Sunday Times.
Muži, kteří se dostali na svobodu díky pravidelným výměnám zajatců, byli podle ní zpočátku nesdílní. Věděla, že v zajetí prošli mučením a že oba trpěli myšlenkami na sebevraždu, o kterou se jeden z nich i pokusil. Trvalo to déle než měsíc, než si získala jejich důvěru, a oni se jí svěřili. Podmínky, v nichž je Rusové drželi, charakterizovali následovně: „Jestli existuje někde peklo, tak tohle bylo ještě horší.“
Oba vojáci byli pravidelně mláceni opilými ruskými vojáky a ti je posléze vykastrovali kapesním nožem. Jeden z nich řekl, že ztratil tolik krve, že vůbec nechápe, jak je možné, že přežil. Důvodem zmrzačení prý bylo to, aby nemohli mít děti.
Psycholožka uvedla, že podle ní je to, co Rusové páchají, zkrátka genocida. Prý už během své praxe slyšela leccos, když ale promluvili tito dva pacienti, omluvila se a odešla na toaletu, kde ji zachvátil neutišitelný pláč. Řekla, že to byly nejhorší věci, jaké kdy od svých pacientů slyšela. Zachránit je nemohla, její léčba ale přece jen přinesla jisté ovoce. Alespoň starší z mužů se vrátil do služby v řadách ukrajinské armády.
Svědectví Jaceňkové se objevilo ve chvíli, kdy v Rostově na Donu stojí před soudem 22 údajných členů jednotky Azov zajatých v Mariupolu. Hrozí jim až doživotní vězení. Obžalovaní muži i ženy fyzicky vypadají na konci sil, jsou podvyživení a je pravděpodobné, že byli mučeni. Svědectví o fingovaných popravách, mučení elektrickým proudem, vystavování kruté senzorické deprivaci a dalších praktikách v ruském zajetí již přineslo mnoho propuštěných ukrajinských vojáků.