Ukrajinský voják Oleksandr Macijevskyj, který byl ruskými agresory zavražděn jako neozbrojený zajatec poté, co zvolal větu „Sláva Ukrajině“, pocházel z Moldavska. Potvrdilo to prohlášení Ministerstva zahraničních věcí a evropské integrace Moldavska.

„Důrazně odsuzujeme vraždu občana Moldavska, kterou lze kvalifikovat jako válečný zločin a hrubé porušení mezinárodního humanitárního práva. Hlubokou soustrast rodině a přátelům Oleksandra Macijevského a vyjadřuji solidaritu s ukrajinským lidem,“ stojí v prohlášení moldavského ministerstva spolu s tím, že Moldavsko „je nadále odhodláno podporovat Ukrajinu v jejím úsilí o návrat regionu k míru a stabilitě“.

Macijevskyj se narodil v Kišiněvě a do 28 let žil v Moldavsku. Poté se s manželkou přestěhoval do Nižynu na Ukrajině v Černihivské oblasti. Původního občanství se ani po nabytí toho ukrajinského nezřekl, a byl tedy občanem obou států. Podle jeho okolí se však považoval za Ukrajince.

Jeho moldavský původ vyvolal na sociálních sítích mohutný ohlas. Moldavsko je totiž v poslední době stále více v ruském hledáčku. Rusové by rádi zopakovali scénář s Krymem či tzv. lidovými republikami na východě Ukrajiny a obsadili Podněstří. V Moldavsku tak například podněcují, či dokonce sami organizují protesty proti současné legitimní vládě.

Moldavský premiér Dorin Recean v televizním projevu řekl, že Rusko v současné době nemá dostatek prostředků a sil na to, aby na Moldavsko kvůli Podněstří zaútočilo, ale vede kvůli tomu proti Moldavsku hybridní válku, která má eskalovat situaci v zemi.

„Rusko nemá dostatek zdrojů na přímou konfrontaci. Je také jasné, že Rusko nemůže napadnout Moldavsko vojenskými prostředky. Rusko tedy vede hybridní válku – spoustu propagandy, dezinformací, propagace určitých proválečných narativů. Ale jsem si jistý, že neuspějí,“ řekl Dorin Recean.

Definitivní totožnost zavražděného bojovníka byla potvrzena tento týden. Oleksandr Macijevskyj působil jako odstřelovač 163. praporu 119. samostatné brigády vojsk Černihivské oblasti.

Kancelář prezidenta Ukrajiny čin odsoudila a poznamenala, že poprava zajatce je válečný zločin.

„V Rusku si válečné zločince pěstují. Jsou nasáklí jejich propagandou. Příkladem válečného zločinu je i zabití zajaté osoby. Zároveň je to také příklad jejich národní bezvýznamnosti a slabosti. Každý takový válečný zločin bude potrestán. Nikdo se před ním nemůže schovat,“ prohlásil šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.