Před sto lety se narodila izraelská spisovatelka, novinářka a překladatelka Ruth Bondyová. Před několika dny po ní Praha 10 pojmenovala park přiléhající k Ruské ulici, v níž 19. června 1923 spatřila světlo světa.

Rodačka z pražských Vinohrad odešla do Izraele v prosinci osmačtyřicátého roku, jen několik měsíců poté, co 14. května 1948 přečetl David Ben Gurion v Muzeu umění na telavivském Rothschildově bulváru Deklaraci nezávislosti. „Slibovala shromáždit Židy žijící v diaspoře, jejich přesídlení, rozvoj Izrae­le, slibovala ctít zásady svobody, spravedlnosti a míru, rovnoprávnost, náboženskou svobodu, nikoli však bezpečí,“ napsala Ruth Bondyová po letech v jedné ze svých knih (Drobné útěchy, 2008). „Když jsem ji téhož dne překládala v pražské kanceláři agentury United Press z angličtiny do češtiny, nevšimla jsem si toho, protože mi zněla jako zpěv díkuvzdání.“

Netrvalo dlouho a tehdy pětadvacetiletá Ruth se přihlásila do vojenské jednotky, kterou zorganizoval komunistický režim na pomoc židovskému státu. Do války proti arabským feudálům. Britským imperialistům. Do Izraele odešlo v rámci československé brigády, včetně rodinných příslušníků, 1 600 lidí. Jenže Stalin se přepočítal. Do Komunistické strany Izraele jich nevstoupilo víc než deset. Sotva deset z šestnácti set!

Izraelští komunisté také v prvních parlamentních volbách, které se konaly v lednu 1949, zcela propadli, když získali jen 3,5 procenta hlasů. A tak se z arabských feudálů rázem stali nespravedlivě porobení arabští feláhové a nálepku imperialistů obdrželi sami sionisté hlásící se obvykle k demokratickému socialismu. Sovětská a v otrockém závěsu i československá antisemitská propaganda začala pracovat na plné obrátky.

Jenže to všechno už bylo daleko za mořem. Ruth Bondyová se jako ostatní vojáci z Čech a Moravy v Izraeli usadila. Nejprve žila v kibucu Giv´at Chajim Ichud mezi Tel Avivem a Haifou, ale život v rovnostářské zemědělské komunitě pro ni nebyl. Nastoupila dráhu novinářky (v zemi, kde se všechno nějakým způsobem točí kolem politiky), posléze i spisovatelky a učitelky žurnalistiky na univerzitě v Tel Avivu.

Do hebrejštiny přeložila na čtyřicet českých knih, včetně románů Karla Čapka, Milana…